Kamčatka. Místo, kde nejsou důležité cesty, ale směry (+ letenka v článku)
Když jsem nedávno psala o nejchladnějším obývaném místě na Zemi, o ruském Oymyakobu na východní Sibiři, nenapadlo mě, že k ruské přírodě tak přilnu. Jakkoliv mě rozčiluje jejich politika, zacházení se životním prostředím a se zvířaty, jsou místa, zejména ta divoká, která toužím navštívit. Jedním z nich je i subarktická, do délky se táhnoucí Kamčatka.
Představuji si ji jako Aljašku – jako obrovskou plochu země, zalesněnou a voňavou s dlouhým pobřežím, jezery a zátokami, kde hučí voda a je zima, i když je jaro nebo léto. Málo lidí, ale hodně zvířat. A ono to tak zřejmě ještě stále je. Chválabohu!
Pelikán má teď pro vás nabídku, nad kterou sama velmi uvažuji – letenku na Kamčatku od ruské letecké společnosti Aeroflot od 14 490 Kč. Letíš z Vídně, v ceně je i podpalubní 23kg zavazadlo. Nebo můžeš letět i z Prahy za 15 290 Kč.
✈ TERMÍNY Z VÍDNĚ: ŘÍJEN – PROSINEC 2019 ????????
| Vídeň | 1 přestup | Kamčatka (PKC) | 1 přestup | Vídeň |
 | | |||
| Moskva (SVO) | Moskva (SVO) |
Odbavené zavazadlo: Ano Ekonomická třída
✈ TERMÍNY Z PRAHY: LISTOPAD – PROSINEC 2019 ????????
| Praha | 1 přestup | Kamčatka (PKC) | 1 přestup | Praha |
| | | |||
| Moskva (SVO) | Moskva (SVO) |
Odbavené zavazadlo: Ano Ekonomická třída
Medvědi, vlci, velryby
Ročně sem přijede jen několik tisíc turistů, terén i podmínky jsou náročné. Navíc, Kamčatka je ostatnímu světu přístupná jen zčásti, od roku 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz. Samotný ostrov má přibližně 400 000 obyvatel. Místní ho jednoduše nazývají Petro.
V něm jako by se zastavil čas – tyčí se tu Leninova socha i socha Petra a Pavla, je tu staré městské divadlo i pravoslavný kostelík. Záliv Avacha, který je z místní pláže na dosah, je prý považovaný za nejkrásnější na světě. Umím si představit, že pro Kamčatčany jím rozhodně je.
Zároveň je Petropavlovsk základním táborem každé expedice do divočiny. Té dominuje svoboda, navzdory tomu, že je většinu roku pokrytá sněhem a ledem. Nedotknuté biotopy, největší aktivní sopka severní polokoule, hojné počty volně žijících sobů, vlků, lišek, orlů a mezi nimi mohutní medvědi grizzly, lovící ty méně zdatné lososy v řekách a potocích. Pobřeží vládnou obrovské kolonie mořských ptáků, mořím a oceánům, které Kamčatku omývají, zase vydry, tuleni a velryby.
Courtesy of www.AirPano.com
Sredinny, Vostochy a Klyuchevskaja
Její tvář určují pohoří – horské řetězce Sredinny a Vostochy se táhnou po poloostrově až k nejvyššímu vrchu, ke stále aktivní sopce (4 750m) ve stejnojmenném národním parku – Klyuchevskaja. V jejím korytu se ukrývá Kamčatka, nejdelší řeka poloostrova, obklopená březovými a smrkovými lesy.
Zatímco na východním okraji Kamčatky se nachází většina stále aktivních sopek, široké zálivy a skalnaté ostrůvky, západ pohlcují močály. V kamčatské tundře se daří mechům, lišejníkům a olším. Zřejmě jste si i vy spojovali gejzíry, vulkanická jezera, ledová pole nebo bublající bahna zejména s Islandem. Na Kamčatce jich je nepočítaně. Do Doliny gejzírů se létá vrtulníkem, jinak se k němu nedá dostat.
Lunochod, marsochod a gejzíry
Toto údolí zmizelo v roce 2007 z povrchu zemského, když bylo při velkém sesuvu půdy zasypáno. Nachází se v Krotnotské rezervaci chráněné UNESCem, 200 km severovýchodně od Petropavlovska. Na euroasijském kontinentu je jediná svého druhu – nacházejí se v ní desítky, možná i stovka gejzírů, vodní fontány, termální jezera a přírodní bahenní bazény.
Kdysi uprostřed Kamchatky se dokonce nachází tzv. měsíční země. Američané i Sověti tu ještě v 80. letech zkoušeli lunochod i marsochod – Kamchatku využili jako svůj trenažér před odletem do kosmu. Mnohem důležitější ale je, že tu najdete jasnou oblohu s miliardou hvězd.
Evensové, Čukčkové i Rusové
Vesnice Anacgai a Esso, které mi z fotografií a reportáží o Kamčatce učarovaly nejvíc, jsou domovem Evensů, původem kočovné pastýřské populace, která žije z chovu sobů. Tím se odlišují od Korjaků a Šukčanů, i když klimatická změna působí i na Kamchatku a opravdu neprospívá sobí populaci.
Tato překrásná zvířata jsou velmi důležitá pro arktický ekosystém, ať už pro jejich sílu přetvářet vegetaci pasením nebo ím, že jsou potravou pro vlky a pro kousavé mouchy, živobytím pro lokální obyvatele. Od poloviny 90. let se jejich počet snížil o 56%, uvádí jeden z nejdůvěryhodnějších zdrojů jaké znám, americký Vox. Artida se mění víc, než kterákoliv jiná část světa…
Zpět k obyvatelstvu
Kdysi jsem četla, že Kamchatka je podle místních místem, kde neexistují žádné cesty, jen směry. To je velmi poetická myšlenka. Méně poetické jsou lov zvířat a jejich chytání do pastí, ale trvdé podmínky si zřejmě na samém konci světa vyžadují i surové praktiky. Jako v minulosti.
Evensové prý přicestovali na Kamchatku před 150 lety ze Sibiře. Anavgai i Esso se nacházejí v národním parku Bystrinky, člověkem nejméně zasaženým parku v tomto kraji. Fascinuje mě, že ačkoliv žije na Kamchatce tak málo lidí, najdete tu víc než sto národností, některé zdroje mluví o přesně 176 z nich, a to se etnika, například i Evensové, dělí i na další podskupiny.
Žíjí tu Rusové, Ukrajinci, Bělorusové, Tataři, Mordvini, Korjaci, Itelmeni, Čučkové, Evensové i Aleuté. O některých z těchto skupi obyvatelstva jsem nikdy předtím neslyšela.
Kamčatkou s průvodcem
Když si o Kamchatce čtu na National Geographiv nebo na Lonety Planet, jejich redaktoři varují cestovatele před neuváženou cestou samotným koncem Ruska na vlastní pěst. Odrazují je od toho i ty nejzdatnější dobrodruhů. Medvědi, vlci, počasí a jiné přírodní živly asi na Kamchatce pokoušet netřeba. Omezená infrastruktura a nedostupnost některých míst bez přeletu helikoptérou též nehrají sólo cestovatelům do karet.
Cestování v zimě vás sice oprostí od medvědů v hlubokém spánku, vytvoří ale nová rizika, na která není radno zapomínat – zhoršená viditelnost, povětrnostní podmínky, sněhové vichřice. Využitím služeb lokálních průvodců, kteří takový krásbý živý vlastní kraj znají, navíc podpoříte místní ekonomiku. Třeba ale na to myslet mnohem dříve, než se do mrazivé ruské divočiny vydáte. Průvodci už můžou výt v tom čase zaneprázdnění.
Kamchatský kraj je zároveň pohraničním regionem a podle mnohýchzdrojů je stále i militarizovanou zónou, i proto je důležité dbát před cestou na všechna možná opatření a dokumenty, které budete při cestě potřebovat. Bude to náročná, velmi náročná cesta, ale takové jsou přece jen zajzajímavější.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Přeloženo z Pelipecky.sk, článek pro vás napsala naše kolegyně Diana Burgerová.
Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište prosím na redakce@pelipecky.cz. Pokud máte cool cestovatelský příběh, recenzi, reportáž nebo blog a chcete se o své zážitky podělit se světem, nebojte se nám svůj text poslat na novinky@pelipecky.sk. Rádi ho zveřejníme v sekci Cestopisy.
Speciální nabídky pro naše čtenáře
- Ubytování přes Booking.com za kámošské ceny, klikni a vyhledej si konkrétní destinaci.
- Půjč si auto přes Pelikán. Klikni, zvol si destinaci, porovnej ceny, vyber model auta a rezervuj. Auto si vyzvedneš po příletu na letiště. Kamarádíme se totiž s Rentalcars.com.
- Naše srdcovka - cestovatelský newsletter, který odebírají desetitisíce cestovatelů v ČR i na Slovensku:
