Mount Everest není jen pro horolezce. Vyprav se do Himálaje!

Chceš vidět Mount Everest na vlastní oči? Vydej se do Nepálu a uvidíš úchvatné scenérie himálajského pohoří. Možná tě zajímá, jak se tam dostat, kolik to stojí, nebo zda zvládneš vysokohorské treky sám. Přinášíme ti osobní zkušenosti, které ti pomohou s plánováním cesty k nejvyšší hoře naší planety.

Jak cestovat do Himálaje?

Nejvyšší hora světa Mount Everest se nachází na hranici Nepálu a Tibetu. Snazší přístup budeš mít z Nepálu, neboť vstup do země nevyžaduje tolik formalit jako do Číny. Na letišti v hlavním městě Káthmándú se platí pouze tzv. „Visa on arrival“ na příslušný počet dní. Poplatek je nutné zaplatit v hotovosti v dolarech nebo v eurech. Podrobnější informace o příletu do Nepálu najdeš v našem předchozím článku Poprvé do Nepálu? Takto jsme procestovali Himálaj.

Začátek treků v Lukle

Po příletu do Káthmándú začni okamžitě s plánováním cesty k Mount Everestu. Samozřejmě záleží na tom, jak máš omezený čas, zda cestuješ na vlastní pěst nebo s cestovní agenturou a jestli máš domluvenou dopravu do Lukly předem. Lukla je místem, odkud se k nejvyššímu vrcholu naší planety vychází.

Mount Everest a způsoby, jak se k němu dostat

Existují dvě hlavní možnosti, jak se do Lukly dopravit. Nejběžnější variantou je vnitrostátní let malým letadlem z Káthmándú. Druhou možností je cestovat jeepem nebo autobusem z Káthmándú do obce Jiri, odkud následně zahájíš několikadenní trek do Lukly. Autobus tě během tvé návštěvy možná zaveze už trochu dále, neboť Nepál se snaží vybudovat cestu až do samotné Lukly, aby se stal Everest přístupnějším. Bude to však pravděpodobně trvat ještě dlouho.

Ideální dopravu si moc nevybereš

Nejnebezpečnější letiště světa

Říká se, že letiště v Lukle patří k nejnebezpečnějším letištím na světě, neboť je zasazeno přímo mezi himálajskými velehorami. Mohou na něj létat jen speciálně proškolení piloti a malá letadla. Přistávací plocha je navíc velmi krátká, vzduch ve vysoké nadmořské výšce je řídký, vítr bývá silný a počasí se může změnit velmi rychle.

Autobusem nebo jeepem

Pokud však pojedeš autobusem nebo jeepem, není bezpečnost o mnoho lepší. Stav silnic v Nepálu je totiž obecně velmi špatný a okolní svahy jsou neúprosně strmé. Za deštivého počasí dochází k sesuvům půdy i pádům kamení. Ověř si proto předpověď počasí a za silného deště se na cestu nevydávej. Lety jsou v případě špatného počasí nebo silného větru bez výjimky zrušeny.

Malým letadlem do Lukly

Nakonec jsme především díky časové úspoře zvolili variantu letu. V jakékoliv turistické kanceláři v Káthmándú si můžeš let do Lukly snadno zakoupit. Ceny se mezi prodejci téměř nelišily, přesto se s místními neboj trochu smlouvat. Jednosměrná letenka stojí přibližně 160 dolarů, ale vždy záleží na ročním období a turistické sezoně.

Vyšší cena, ale velký zážitek

Autobus je mnohem levnější, neboť stojí cca 40 dolarů. Musíš však připočítat utrpení na cestě a cca 4 dny treku, kdy budeš muset platit ubytování a jídlo. Let do Lukly malým letadlem má výhodu v tom, že je zároveň vyhlídkovým letem nad „Střechou světa“, čímž si můžeš trochu ospravedlnit jeho vyšší cenu. Výhledy během 40 minutového letu jsou nezapomenutelné!

Problémy na letišti v Káthmándú

Lety do Lukly odbavuje malý vnitrostátní terminál, odkud se odlétá také např. do Pokhary (oblast u Annapuren). Letenku směr Everest si kup na čas v 6:00, max. v 7:00 hodin! Ke zrušení nebo posouvání letů dochází na vnitrostátním terminálu pravidelně. Lety brzy ráno se většinou posunou třeba na 9:00-11:00 hodin. Pokud máš let déle, tak je velká pravděpodobnost, že ten den vůbec neodletíš a sdělí ti, abys přijel další den.

Divoký asijský styl přepravy

Situace se může opakovat, protože na letišti funguje jakási „nepálská mafie“, která ovládá pozadí vnitrostátních odletů. Viděli jsme, jak Nepálci náhle přivedli celou skupinu turistů a umístili jí do našeho letadla. My jsme byli přeřazeni do dalšího letu a zůstali jsme několik hodin čekat na terminálu. Kamarád, který v Nepálu provázel skupinku Čechů, měl na letišti podobné zkušenosti. Opakovaně se do letadla nevešli a museli se vrátit do Káthmándú. Poté místní Nepálec, se kterým spolupracovali, zvedl telefon a odlet zkrátka domluvil.

V případě špatného počasí se nelétá

Další významnou roli u odletů na trase Káthmándú-Everest hraje i počasí. Jasné a málo větrné klima bývá právě brzy ráno. Pokud se situace v poledne zhorší, zruší se ten den všechny lety. Odpoledne ani večer do Lukly nelétá nikdo. Pokud bude počasí hodně špatné, může se ti stát, že několik dní neodletíš.

Ani při zpátečním letu nemáš vyhráno

Podobná situace může nastat i v opačném směru z Lukly do Káthmándú. Opět si kup letenku na brzký čas a doufej, že ti let příliš nezmění. Měli jsme štěstí, že jsme v obou směrech čekali asi jen 3 hodiny a vždy jsme odletěli plánovaný den. Bylo to ovšem po sezóně v prosinci a za skvělého počasí. Také jsme nebyli tolik omezení časem, a proto jsme se nebáli. Pokud máš dovolenou z práce a zarezervované lety do Evropy, pak je situace složitější.

Rezervní dny v Káthmándú

Chceš-li vidět Mount Everest, musíš počítat s několika extra rezervními dny v Káthmándú a to na začátku i na konci tvé cesty. Nemusíš se bát, že by ses v Káthmándú nezabavil! Pro inspiraci se podívej se na článek Káthmándú a 6 věcí, co dělat v hlavním městě Nepálu.

Flexibilní návrat domů

Při rezervaci zpáteční letenky do Nepálu je na zvážení zakoupení možnosti změny termínů letu. Při návštěvě Mount Everestu se ti to může hodit, protože počasí je skutečně těžké předvídat. Změně letu a prodloužení dovolené se vyhneš právě dostatečnou časovou rezervou v Káthmándú.

Kolik stojí treky u Everestu?

Povolení na treky u Everestu bylo dříve potřeba zařídit v Káthmándú, ale dnes již zaplatíš poplatky přímo na místě. Jsou zapotřebí povolení: „Sagarmatha National Park Permit“ a „Local Permit of the Everest Tegion“. Za obě povolení zaplatíš dohromady přibližně 50 USD. V případě organizovaného zájezdu ti povolení pravděpodobně vybaví cestovní agentura.

Vezmi si dostatek hotovosti

Za Luklou a Namche Bazzarem už nenajdeš žádný bankomat, a proto budeš potřebovat hotovost na zaplacení horských chat a jídla třeba i na 10 dní. Na bankomaty v uvedených vesnicích však také nejde příliš spoléhat, a proto si peníze raději přivez už z Káthmándú. Obce se nachází na začátku treku, a tak ti situaci moc neulehčí. Vždy si naplánuj raději větší obnos peněz a pro jistotu si do batohu schovej i nějaké extra peníze, např. 100 dolarovou bankovku. Nikdy nevíš, kdy se ti může rezerva hodit.

Při treku z Jiri se platí ještě jeden poplatek

Pokud pojedeš k Everestu autobusem a do Lukly se vydáš pěšky z Jiri, tak si zařiď v Káthmándú ještě kartu TIMS. Stojí 20 USD a je potřeba na překonání tohoto území.

Pozor na nadmořskou výšku!

Lukla se nachází v nadmořské výšce 2860 metrů nad mořem, což je přibližně dvojnásobek oproti hlavnímu městu Káthmándú. Nadmořská výška je největší výzvou všech vysokohorských turistů mířících k Everestu a správná aklimatizace je v Himálaji naprosto zásadní.

Aklimatizuj se v Namche Bazzaru

Doporučuje se setrvat alespoň dva dny v hlavní vesnici Namche Bazzar, kde se ve výškových rozdílech pro vysokohorské turisty „láme chleba“. Tato poslední velká vesnice se totiž nachází v nadmořské výšce 3440 m, se kterou už tělo může mít problémy. Namche Bazzaru také celkem levně nakoupíš chybějící jídlo nebo vybavení. Na dalších chatách už je citelná vysokohorská přirážka.

Výšková nemoc se zpravidla projevuje postupně

Nejdříve tě začne bolet hlava, poté se mohou dostavit pocity slabosti, nejistoty a dezorientace a také zvracení. Při silnějších příznacích bys rozhodně neměl pokračovat vpřed. Někdy naopak pomůže sejít zpět do předchozí vesnice a vyspat se jednu noc v nižší nadmořské výšce, anebo alespoň setrvat ve stejné výšce.

Everest a triky proti výškové nemoci

Každý den jsme se na konci trasy snažili vyjít 100-200 metrů výše, kde jsme třeba hodinu strávili focením nebo pitím čaje. Poté jsme sešli dolů do chaty a spali lépe aklimatizovaní. Tělo si musí na nižší přísun kyslíku zvyknout. Uvádí se, že v nadmořské výšce přes 5000 metrů, má tělo k dispozici jen asi 50 % kyslíku, které by mělo na úrovni moře.

Respekt horolezcům lezoucím na Everest!

Představa výstupu na Mount Everest bez kyslíku je proto poměrně děsivá. Jeho nadmořská výška 8848 metrů opravdu není dlouhodobě slučitelná se životem, a proto se o výšce nad 8 tisíc metrů mluví jako o zóně smrti.

Nedělej příliš rychlé pohyby

Ve vysokých výškách nedělej zbytečně rychlé pohyby a to hlavně hlavou. Pokud si zavazuješ tkaničky u bot, tak se nepředkláněj, ale pokrč se v kolenou. Jednoduchým trikem se vyhneš bolestem hlavy. Tělo dostává v těchto drsných podmínkách mnohem více zabrat a spotřebovává mnoho energie. Před cestou ti pomůže také trénink ve formě běhu, který ti zlepší okysličování mozku. Záleží samozřejmě i na stavbě těla, genetice apod.

Bez alkoholu a tablet

Alkoholu se ve vysokých horách zcela vyhni, neboť by mohl zkazit celé tvé snažení. Pivo si dej až v nižších nadmořských výškách např. při sestupu. Tablety proti nadmořské výšce bychom spíše vynechali, neboť ti mohou potlačit příznaky horské nemoci a následně tě vystavit mnohem nebezpečnější situaci. V jihoamerických Andách nám pomáhali listy koky, které ovšem u Everestu seženeš jen těžko. Neměl bys také prochladnout, neboť tím již zatíženému tělu výrazně snížíš energii.

Jak se vybavit

Pro pohyb v takto vysokých horách je určitě dobré myslet na kvalitní vybavení. Základem jsou boty, pokud se vydáš na Everest base camp trek, můžeš zvolit pohodlnější měkčí pohorky, každopádně pro jiné – méně frekventované treky budou lepší tvrdší pohorky. Určitě je důležité nezapomenout na nepromokavou bundu, která tě ochrání před většinou výstřelků horského počasí.

Dodržuj pitný režim!

Pitný režim je v horách naprosto klíčový! Pij hodně i přesto, že nemáš žízeň a kvalitně jez. Ve vysokých horách může velmi snadno dojít k dehydrataci organismu, což byl zřejmě i můj případ. Při návratu ze základního tábora Mount Everestu jsme si cestu ještě prodloužili k hoře Chhukung Ri (5546 metrů), ze které je úchvatný výhled na čtvrtou nejvyšší horu světa – Lhoce.

Obtíže u Chhukung Ri

Po celém dni chůze jsme se ubytovali pod horou ve výšce kolem 5 tisíc metrů. Dali jsme si jídlo a já se pak rozhodl vydat se ještě sám na vrchol Chhukung Ri na západ slunce. Byl prosinec a lidí u Everestu už moc nebylo. Šel jsem tak úplně sám a nikoho jsem cestou ani nepotkal. Západ slunce přímo pod štítem Lhoce byl nezapomenutelný a tento trek bych ti rád doporučil! Obtíže začaly až druhý den ráno.

Jak jsem přestal mluvit

Teploty v Himálaji nad 5 tisíci metry jsou velmi nízká. Navíc byla druhá polovina prosince a přicházel večer. Neměl jsem tak po cestě příliš chuť pít studenou vodu, což se ukázalo být nebezpečné. Po příchodu z treku jsem si dal večeři a čaj a unavený z téměř dvoutýdenního chození mezi himálajskými velikány jsem usnul jako zabitý. Spali jsme tu noc snad 10 hodin, což také není úplně ideální. Tělo dýchá řídký vzduch a nepřijímá žádné tekutiny. Pokud jdeš během noci na záchod, měj připravenou vodu a nezapomeň se napít!

Začal jsem komolit slova

Ráno jsme si chtěli připravit před cestou nudle. Zapnul jsem vařič a říkám Natálce: „Podej mi ty nuuuuddd ehhh ehhh“. Najednou jsem začal komolit slova, až jsem nemohl mluvit úplně. Dokonce jsem nemohl ani myslet. Dost mě to vyděsilo, a tak jsem popadl batoh a začal rychle scházet o několik set metrů níže k dolní chatě. V ruce jsem měl láhev s vodou a neustále jsem pil s nadějí, že mi mysl naskočí. Nati mezitím zaplatila noc v horské chatě a vydala se mě stíhat.

Dost mě to vyděsilo!

Zkoušel jsem zpívat státní hymnu, ale vždy jsem se zasekl na „bory šumí po lučinách“. Nemohl jsem to zkrátka vyslovit. Na ostatní písně jsem si ani nevzpomněl. Bylo to opravdu dost strašidelné, ale kromě ztráty řeči jsem žádné fyzické problémy neměl. Během 15 minut chůze jsem vypil asi dva litry vody a začal jsem cítit, že mi „software“ pomalu naskakuje.

Už jsem mohl mluvit i zpívat, a tak jsem začal řvát radostí. Po chvíli jsem potkal nějaké Nepálce a vedl s nimi plynulou anglickou konverzaci. Sešel jsem raději ještě trochu níže, sedl si na kámen a počkal na Nati. Ta už od Nepálců věděla, že mluvím.

Nečekej, že tě někdo spasí

V tu chvíli jsem si uvědomil, že by mi tam zřejmě nikdo nepomohl. Občas si myslíme, že nás v krizové situaci někdo spasí. Musíme si však přiznat, že se jedná o Asii, kde všechno funguje trochu jinak a pomaleji než třeba v Evropě. V Malajsii jsme například viděli, jak se začal topit místní kluk v mořském proudu. Nikdo z místních nevytáhl loď a neudělal vůbec nic. Vytáhli ho až po dlouhé době, když se přiblížil ke břehu, zkusili ho neúspěšně oživit a pak naložili jeho mrtvé tělo na traktor.

Helikoptéra přiletět nemusí

U Everestu bych mohl doufat, že někdo zavolá helikoptéru. Možná mu zrovna nebude fungovat satelitní telefon nebo helikoptéry z důvodu špatného počasí nepoletí nebo budou na jiné záchranné akci. Co bych dělal, kdybych se tam složil do bezvědomí? Nevím.

Nikdy nepodceňuj hory, nejen Himálaj

Pravděpodobně mě ten den postihla dehydratace. O klasickou výškovou nemoc se nejednalo, neboť ta přichází postupně a je doprovázena silnou bolestí hlavy, slabostí a zvracením. Nadmořská výška a únava v tom samozřejmě svou roli sehrály. Člověk může zemřít i v Tatrách, natož v Himálaji. Jedná se sice o jeden z nejpopulárnějších treků světa, přesto nikdy nevíš, jak tvé tělo zrovna zareaguje.

Sjednej si kvalitní cestovní pojištění

Dávej si proto pozor, zbytečně se nevysiluj, hodně jez a pij a v žádném případě nepodceňuj cestovní pojištění na vysokohorskou turistiku. Některá pojištění mají v podmínkách omezení do 2-3 tisíc metrů nad mořem. Záchranná akce helikoptérou stojí asi 6 tisíc dolarů. Nemusí se jednat jen o obtíže s výškovou nemocí. Helikoptéru budeš nejspíš potřebovat i v případě, když si zlomíš nohu nebo vymkneš kotník.

Dojít zpět do Lukly je totiž fyzicky náročné i pro zcela zdravého člověka. Everest je od treků u Annapuren rozdílný v tom, že vystoupáš do 4-5 tisíc metrů a musíš v této vysoké výšce setrvat i déle než týden. Znovu proto opakujeme, že aklimatizace je zásadní! 

Trasy do základního tábora Everestu

Do základního tábora Everestu (EBC) můžeš jít z Lukly přímo a vrátit se pak zpět stejnou cestou, anebo můžeš absolvovat okruh přes tři horské průsmyky. Tento trek se nazává „Three Passes Trek“. Cestu si lze naplánovat jednodušší i přes jeden nebo dva průsmyky. Zejména průsmyk Kongma La vyžaduje velkou fyzickou připravenost.

Nádherná plesa Gokyo Lakes

Chtěli jsme vidět hlavně oblast jezer Gokyo Lakes, a tak jsme se z Namche Bazzaru vydali k jezerům a poté přes průsmyk Cho La až do základního táboru Mount Everestu, kde nezapomeň vystoupat na Kala Patthar ve výšce 5643 metrů nad mořem. Z tohoto vrcholu se ti naskytne jeden z nejlepších výhledů na Mount Everest. Nejlepší je tam vystoupat na západ slunce! Zpět ze základního tábora EBC jsme pokračovali přes výše zmíněné Chhukung Ri, kde jsem z té krásy doslova oněměl.

Po směru nebo proti směru hodinových ručiček

Průsmyk Cho La byl ze strany od jezer Gokyo velmi strmý, ale připadalo nám lepší vyrazit nejprve k božským jezerům, protože předpověď počasí hlásila velmi slunečné dny. Výhled z vrcholu Gokyo Ri (5357 m) patří k nejkrásnějším v okolí. Jsou z něj vidět 4 osmitisícové vrcholy včetně toho nejvyššího – Mount Everestu.

Everest a nejběžnější cesta

Jednotlivé průsmyky jsou rozdílně obtížné právě podle toho, z jaké strany se na ně vydáš. Více oblíbenou cestou je Kongma La – EBC – Cho La a na závěr Renjo Pass. V opačném směru (anticlocwise) jsou totiž dva z průsmyků velmi strmé. To ovšem neznamená, že jsou treky nemožné. Chodí se běžně v obou směrech. Vždy je dobré si zjistit předpověď počasí a začít trek brzy ráno. Jít můžeš jít i přímo do Everest Base Campu bez překonání průsmyků.

Pozor na špatné počasí

V případě špatného počasí se prý právě v průsmycích občas ztrácejí lidé. V tak vysoké nadmořské výšce může prakticky kdykoliv napadnout sníh a nenadále tě může překvapit i silný déšť nebo vítr.

Děsivá historka Nepálce

Jeden pracovník horské chaty u Gokyo Lakes nám řekl, že tam měl ubytovaného jednoho Rakušana, který si šel ven zakouřit a už se nevrátil. „Mám tu pořád jeho batoh a pas“, říkal nám klidným hlasem. „Cože? A kdy to bylo?“, obrátil jsem se na něj vyděšeně. „Ale, asi před měsícem“, odpověděl klidně Nepálec a šel nám připravovat večeři. Příběh uvádíme jen pro představu, že k tragédiím dochází nejen na Everestu, ale i na horských trasách pod ním a nejvyšší pohoří planety tak nesmíš nikdy podcenit!

Zvládnu Everest Base Camp sám? A kdy vyrazit?

Oblast Everestu je na turismus za dlouhá léta dobře připravená, a tak každé 1-2 hodiny budeš míjet některou z horských chat. Cesta je dobře značená a během hlavní sezony (září-listopad a březen-květen) tam proudí velké množství lidí. Z osobní zkušenosti doporučujeme k návštěvě začátek prosince, kdy je u Everestu málo lidí a obloha je velmi jasná.

V prosinci je chladno, ale jasno

15 dní jsme na obloze neviděli téměř ani mrak, což v ostatních měsících není v Himálaji běžné. Jedinou nevýhodou je větší zima, se kterou se budeš muset vypořádat hlavně ráno a v noci.

Můžeš si zaplatit i průvodce nebo nosiče, čímž pomůžeš místním lidem. Služby jsme nevyužili, ale cena je přibližně 20 dolarů na den. Pokud cestuješ ve skupině, tak se náklady rozpočítají a zaplatíš malý obnos peněz. Místní Nepálci ti navíc řeknou mnoho zajímavých informací o celém regionu. Everest znají jako své boty!

Nepálci jsou praví borci

Potkali jsme jednoho místního chlápka, který nám po chvíli rozhovoru sdělil, že stanul na vrcholu Mount Everestu dvanáctkrát. „Cože?“, nemohli jsme tomu uvěřit. „To nic není“, odpověděl Nepálec a pokračoval:. „Jeden známý z Tibetu kdysi chodil kdysi za svou láskou do Nepálu tak, že sám vylezl Everest z tibetské strany a slezl do Nepálu, aby jí navštívil a pak se zase vrátil, aby ho nechytli.“ Na tuto historku už jsme mu nedokázali říct vůbec nic.

Nepálci u Everestu jsou na vysokou nadmořskou výšku zvyklí. Tam, kde Evropané lapají po dechu, tam se Nepálci teprve rozehřívají. Až uvidíš místní Šerpy, jak nosí na zádech i přes sto kilo nákladu, tak ti bude tvůj batůžek připadat jako pírko. Šerpové jsou etnikum, které žije v nejvyšších himálajských výškách právě u Everestu. Původně tento kmen pochází z východního Tibetu. Jsou to opravdoví borci a páni velehor!

Výhledy na nejvyšší hory světa jsou nezapomenutelné a do Nepálu se budeš rád vracet i kvůli úžasným usměvavým Nepálcům!

Napsal cestovatel Karel Štěpánek | travel4ever.cz
Sleduj jeho další dobrodružství na Instagramu

Podívej se také na články:
Panama: Po stopách Pirátů z Karibiku!
Nový Zéland: Průvodce krásnou zemí Pána prstenů
Velký průvodce po Peru. Hory, prales, poušť i oceán
Na výlet na slunné Azurové pobřeží do Francie!
Rio de Janeiro: Pláže, fotbal, Kristus a caipirinha 

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište prosím na redakce@pelipecky.cz. Pokud máte cool cestovatelský příběh, recenzi, reportáž nebo blog a chcete se o své zážitky podělit se světem, nebojte se nám svůj text poslat na novinky@pelipecky.sk. Rádi ho zveřejníme v sekci Cestopisy.

Speciální slevy pro naše čtenáře

• Sleva 500 Kč na letenky - stáhni si naši novou aplikaci, následně v objednávce zadej slevový kód PECKYAPPKA a máš to o 500 Kč levnější.

• Ubytování přes Booking.com za kámošské ceny, klikni a vyhledej si konkrétní destinaci.

• Půjč si auto přes Pelikán. Klikni, zvol si destinaci, porovnej ceny, vyber model auta a rezervuj. Auto si vyzvedneš po příletu na letiště. Kamarádíme se totiž s Rentalcars.com.

• Naše srdcovka - cestovatelský newsletter, který odebírají desetitisíce cestovatelů v ČR i na Slovensku: