Connect with us

Cestopisy

10 věcí, které je dobré vědět před odjezdem do USA

10 věcí, které je dobré vědět před odjezdem do USA

My patříme mezi lidi, kteří mají rádi určité množství adrenalinu a překvapení. Jsou však chvíle, kdy bychom si přáli, abychom byli v obraze dřív, než je pozdě. To platí i o našem roadtripu po USA. Často to bývá tak, že vzhledem k tomu, že o této zemi posloucháme od malička, máme pocit, že víme všechno. Minimálně všechno potřebné. No a pak natankujete naftu do auta, které jezdí na benzín. A je hotovo. Vzhledem k tomu, že už je tady zase ta doba, kdy se lidé vydávají brázdit Route 66, řekli jsme si, že se tento článek bude tak nějak hodit. Proto směle čtěte dál a už si nebudete myslet, že se vás obchodníci snaží obrat o peníze, když na účtu uvidíte jinou cenu než v jídelním lístku nebo se nebudete divit, až namísto kávy dostanete sirup.

Reklama

1. Open Tab

S pojmem open tab jsme se poprvé setkali v jednom baru v San Diegu, kde po nás číšnice chtěla kreditní kartu bez toho, aniž bychom okamžitě museli platit. Prostě jen zmizela za barem s naší kartou a nic se nedělo. To, že jsem si v tu chvíli připadala jako blondýna asi nemusím připomínat. Naštěstí jsme cestovali ve skupině, jejíž členům to pálí rychleji než mně. A tak jsem se dozvěděla o co jde poměrně brzo. Princip spočívá v tom, že ve chvíli, kdy personálu předáte svou kartu, umožní vám mít takzvaný otevřený účet. A tak můžete pít a jíst kolik hrdlo ráčí a oni vám to beze strachu, že utečete bez placení, na konci pěkně vyúčtují dohromady. Pokud jste paranoidní nebo hodláte vypít jedno pivo a jít, můžete zaplatit okamžitě, samozřejmě. Rozhodně to nedoporučujeme, pokud chcete sedět déle. Platit totiž u každého účtu zvlášť spropitné by se vám mohlo prodražit.

Lidé v nočním baru.

2. Corking fee

Aha, ale co to vlastně je to corking fee?! Přesně to nám běhalo v hlavě v jednom podniku v Nashvillu. Naštěstí, strejda Google je mocný čaroděj, a tak jsme nakonec nebyli za blbce. Vy googlit nemusíte, vy máte nás. Corking fee je v podstatě částka účtovaná za to, že si do restaurace přinesete svou vlastní láhev (nejčastěji vína). Obvykle to lidé dělají proto, že si kvůli nějaké speciální příležitosti chtějí dopřát nějakou speciální láhev, která se třeba běžně neprodává, nebo by si ji na daném místě nemohli dovolit. Ovšem nemyslete si, že dáte jen pár kaček a budete si moci užívat vlastní výslužku. V Kalifornii činí tento poplatek běžně 25 dolarů a víc. Druhým důvodem, proč si lidé donáší svůj vlastní alkohol je ten, že mnoho restaurací nemá licenci k prodeji alkoholu a tímto se tento problém snadno vyřeší. V rámci tohoto poplatku je vždy celý servis okolo, jako při nákupu pití přímo v restauraci. Rozhodně se nemusíte bát, že si s sebou budete muset brát otvírák nebo snad i skleničky.

Skleničky s vínem.

3. Carpool

Až pojedete ve Spojených státech po dálnici a uvidíte pruh, kde si auta sviští plnou rychlostí, zatímco vy se couráte kvůli zácpám, je to proto, že ony vědí, co je to carpool. Přesně tak totiž bývá ten rychlý pruh označován. Jde o to, že v něm mohou jet pouze auta, která mají na palubě dva a více cestujících. A vzhledem k tomu, že ve Státech jezdí auta poloprázdná, moc se jich tam nedostane, a tudíž nevznikají žádné tlačenice. Carpooling je v podstatě sdílení auta víc než jen řidičem, za účelem snížení cestovních nákladů všech cestujících. Jde o podporu toho, aby lidé platili méně za dálniční poplatky (tolls) a benzín, a zároveň se tak ulevilo životnímu prostředí. Řekněme si upřímně, auta nemívají ta čtyři místa k sezení jen proto, abyste si měli kam odložit kabelku nebo oběd.

Silniční značka.

4. Vzdálenosti

Narovinu – v USA je všechno hrozně daleko. Když se podíváte na mapu, vypadá takové San Francisco od Los Angeles vzdálené jen kousek. Opak je pravdou. V ideálním případě se budete potit v autě sedm hodin, reálný scénář zakomponuje do výpočtů i zácpy v obou metropolích a krásných klidně i deset hodin máme na světě. Tímto vás nechceme odrazovat od roadtripu. My jsme ho absolvovali a neměnili bychom. Jen jde o to, že je dobré to mít na paměti. Nám jeden člen posádky začal brečet o oteklých nohách v autě už druhý den, když jsme měli další měsíc před sebou. A nenaděláš nic. Taky je nutné to vzít v potaz kvůli zásobám vody, jídla a benzínu. Ne vždy je možné dostat se z dálnice tak, abyste si nepřidali další hodinu.

Cesta v Death Valley.

5. Auto

V USA se jezdí stejně jako u nás, tedy napravo. Háček však přichází v tom, že prakticky všechna auta, ke kterým se v půjčovnách dostanete mají automatickou převodovku. Tzn. na začátku budete ztraceni a na konci, po měsíci za volantem s automatickou převodovkou a tempomatem se vrátíte ke svému méně modernímu plechovému miláčkovi a nebudete vědět co s ním. Plus všechna auta jezdí na benzín. Na naftu tady fungují většinou jen náklaďáky apod., tak na pumpě vypněte autopilota, abyste se později nedivili.

Čerpací stanice v USA.

6. Všude samý cukr

Ve Státech je všechno neskutečně sladké. I věci, o kterých si myslíte, že už ani sladší být nemůžou. Například sladkosti. Měli jsme pocit, že i u nás běžně dostupné dobroty, mají v USA dvojnásobné množství cukru. Taky pozor na kávu – častokrát mívají vaši drogu s nějakou příchutí. V reálu to znamená, že dostanete čtvrtlitrový kelímek, který bude do půlky naplněný karamelovým sirupem, a jen lehce doplněný trochou kafe. Největší specialisti jsou na tom v Dunkin Donuts.

Sladké bonbóny.

7. Připravte se na zácpy

Během našich cest po USA jsme se naučili jednu důležitou věc – pokud se budete pohybovat kolem velkých měst, vždycky narazíte na zácpy. Ale to nejsou ty patnáctiminutové, na které si stěžujete ráno po cestě do práce. Tady jde o hodiny. Největší jsme zažili v okolí Washingtonu DC, Los Angeles a San Francisca. V San Franciscu se tomu nedalo vyhnout z žádné strany. Nejhorší bylo asi přijet do města z Oaklandu. Domácí nám říkali, že po sedmé hodině budou cesty čišté. Asi jsme byli smolaři, protože jsme zažili zácpu i v jedenáct v noci.

Auta v dopravní zácpě.

8. Ceny, které vidíte uvedené na prodávaném zboží nejsou konečné

Není to o tom, že by vás prodávající chtěli nějak balamutit. Jde jen o to, že tam není započítaná daň. Takže nebuďte překvapení; nikdo se vás nesnaží okrást, je to jen zákon. V celých Státech je jen pět států, kde se tomu vyhnete – Aljaška, Delaware, Montana, New Hampshire a Oregon.

Bankovky položené na účtu.

9. Bezpečnost

Až vám zase bude někdo tvrdit, jak vás v newyorském metru okradou nebo v Novém Mexiku unesou, ukažte jim dveře. Ve Spojených státech jsme strávili přes pět týdnů a ani jednou nás nikdo nikdy neohrozil. Možná jsme si předtím nasbírali nějaké karma body při sekání babiččina trávníku, nebo možná to v těchto negativně vyhlášených oblastech není až tak horké, jak se s oblibou tvrdí. Určitě vždycky záleží na zkušenosti každého z nás. Touto připomínkou jsme chtěli jen poukázat třeba na to, že jsme kvůli neustálému přejíždění z místa na místo měli nonstop auto plné kufrů a nikdo se toho ani netknul. Jasně, nechat je tam i v New Orleans by byla asi trochu výzva, ale i tam jsme zažili jen samé krásné zážitky. Myslíme si, že bohatě postačí, když se budete chovat podle obyčejného selského rozumu. Pak je velká šance, že na ty „gangstery z Bronxu“ jen tak nenarazíte a že vás ani „ti nebezpeční Mexičani“ nerozprodají na orgány.

Pracovník metra v New Yorku.

10. Instatní přátelství

V tomto jsou Američani machři. Stejně tak rychle jak vás dokáží u sebe pohostit a otevřít se hluboké debatě, stejně tak na vás dokáží okamžitě zapomenout. Sami pro sebe jsme to začali nazývat instantní přátelství. Kamarádi žijící v San Franciscu nám vyprávěli o tom, jak se na jedné zahradní party seznámili s mladým párem, strávili spolu celý večer a když se potkali o týden později, ani pořádně nevěděli, jestli ti druzí ví, s kým se baví. My sami jsme to zažili nespočetněkrát, a to zejména proto, že jsme často bydleli přes Airbnb. Cílem tohoto odstavce je vám sdělit, že je to normální a nikdo by to neměl brát osobně. Hlavně tu část s tím, že vás totálně vymažou ze svého života. Pro nás to bylo ze začátku dost nepochopitelné, ale pak jsme si na to nějak zvykli a přišlo nám to poměrně sympatické. Věnujete druhým intenzivně příjemnou chvíli a pak bez závazků a nutnosti ozývat se jdete dál a potkáváte další a další nové přátele. To, že je to jen nakrátko nic nemění na tom, že jsou Američané jedna z nejpříjemnějších národností na pokec.

Lidé u ohně na pláži.

 

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište prosím na redakce@pelipecky.cz. Pokud máte cool cestovatelský příběh, recenzi, reportáž nebo blog a chcete se o své zážitky podělit se světem, nebojte se nám svůj text poslat na novinky@pelipecky.sk. Rádi ho zveřejníme v sekci Cestopisy.


Speciální nabídky pro naše čtenáře

    • Půjč si auto přes Pelikán. Klikni, zvol si destinaci, porovnej ceny, vyber model auta a rezervuj. Auto si vyzvedneš po příletu na letiště. Kamarádíme se totiž s Rentalcars.com.
    • Naše srdcovka - cestovatelský newsletter, který odebírají desetitisíce cestovatelů v ČR i na Slovensku:
    5/5 - (1 vote)
Klikněte pro komentář

Cestování je láska, to Lenka ví už dlouho. Hlavu jí zamotalo Slovinsko, Japonsko, Austrálie, Jihovýchodní Asie, ale i Spojené státy americké, které procestovala křížem krážem. Při první příležitosti v práci žadoní o další dovolenou, protože s oblibou tvrdí, že cestování lidem otevírá oči. A není nic krásnějšího než objevovat, že existuje i svět mimo naši komfortní zónu.

Nahoru