Connect with us

Letenky

„Jde o jediný web, který sleduje akční letenky z celého světa,“ tvrdí zakladatelé Flightoru

„Jde o jediný web, který sleduje akční letenky z celého světa,“ tvrdí zakladatelé Flightoru

Honza Kněžínek (níže JK) a Vláďa Kobzev (VK) jsou mladí čeští kluci. Oba živí práce, která nesouvisí s letenkami, letectvem nebo turismem a přece jsou zakladateli webového serveru, na kterém najdete, hádám, všechny nabídky levných letenek na světě. Jak tento agregát funguje a kam třeba chlapci rádi jezdí na výlety? To vše se dozvíte v našem rozhovoru.

Co vás přimělo k vytvoření Flightoru? Říkám mu sice vyhledávač letenek, ale dnes má i jiné funkce, že?

JK: Tato myšlenka vznikla ještě za dob našich studií na vysoké škole. Tehdy byl velký boom low-cost letenek za 1€ a daleko častěji bylo možné narazit na tzv. error fare, kdy se daly díky chybám v rezervačních systémech pořizovat klasické letenky za skutečně směšné ceny. Během krátké doby se pak na internetu objevilo mnoho webů, které se začaly specializovat na hledání právě takových letenek, což pro „chudé“ studenty byla velká šance podívat se dál, než vlakem do rumunských hor.

Jenže postupem času bylo velmi složité pravidelně kontrolovat všechny weby a jejich nabídky, musely se nastavovat různé newslettery a další upozornění a celkově to zabralo hodně času, než se člověk dostal k letence, která byla ta pravá…někdy v té době vznikla myšlenka webu, který by toto sjednotil na jednom místě, aby člověk nemusel kontrolovat tolik různých zdrojů.

Kdy jste to spustili naplno?

JK: Měl jsem to štěstí, že jsem měl při ruce šikovného kamaráda programátora, s kterým jsme se znali již od střední školy a znáte to, slovo dalo slovo a zanedlouho vznikla první verze stránek, kdy Vláďa programoval a já se postaral o první front-end webu. To bylo někdy koncem roku 2013. Stránka byla skutečně jednoduchá, primárně jen pro naše soukromé potřeby.

Od roku 2015 jsme Flightor spustili v automatizovaném režimu. Ten rozpoznává jednotlivé nabídky, řadí je do logických skupin podle destinace, typu a dalších parametrů. Začátkem toho léta jsme pak spustili již třetí designovou verzi.

Ilustrační foto, zdroj: https://unsplash.com/

To už je snad sedm let. Jak na začátky vzpomínáš ty, Vláďo?

VK: Začal bych tím, že Honza má spoustu úžasných nápadů a pokaždé, když za mnou přijde a řekne: „Mám skvělý nápad,“ nemůžu dočkat, co za zajímavý projekt zase vymyslel. A jinak tomu nebylo ani s Flightorem. Pro tento nápad jsem se okamžitě nadchnul a během vánočních svátků jsem naprogramoval první verzi, která uměla stahovat výsledky z 10 stránek a zobrazovat je v přehledném výpisu.

Název Flightor, předpokládám, nebyl prvoplánový, že?

Hned po Novém roce jsme vymysleli i název. Je to vlastně zkratka slov Flight + Agregator (pozn. red. shromažďuje jeden typ informací z různých zdrojů). Ještě v lednu 2014 jsme zaregistrovali doménu flightor.com a zveřejnili jsme její první verzi pro ostatní cestovatele, jako jsme byli my.

Jak se vyvíjely jeho služby?

VK: Postupně jsme přidávali další zdroje, ze kterých jsme informace o levných letenkách stahovali. Když začal být náš výpis moc dlouhý i na nás, vytvořili jsme filtr vyhledávání podle odletové nebo cílové destinace.

Netrvalo dlouho a ozval se nám kamarád, že by se mu líbilo, kdyby dostal upozorňující email, když se objeví nabídka podle jeho požadavků. Zanedlouho měl web svou první verzi hlídacího psa.

Jak vlastně funguje takový hlídací pes?

VK: Nejdříve se musíte zaregistrovat, k tomu je možné využít jak účet Google tak i facebookový profil. Po přihlášení se proklikáte na stránku „Hlídané lety“. Po kliknutí na „Přidat nový let“ se objeví formulář, kde je třeba vyplnit místo odletu (stačí i stát, př. Slovensko) a místo, kam se chcete podívat (např. Jižní Amerika). Takové nastavení hlídání stačí.

Vždy, když se objeví levná letenka ze Slovenska do Jižní Ameriky, přijde vám email s odkazem na danou akci. A pokud preferujete konkrétní období, kdy chcete cestovat nebo chcete akce omezit maximální cenou, stačí vyplnit políčko „Kdy“ a „Maximální cena“.

Při vývoji Flightoru jste řešili mnoho problémů…

VK: Postupně přibývaly zdroje a s tím jsme museli řešit další nepříjemné situace, jako třeba když o jedné a té samé akci napsalo 10 webů (čím byla cena nižší, tím víc webů o tom psalo) a náš seznam se opět stával nepřehledným. Logickým krokem bylo seskupování stejných slevových letenek. Redesignovali jsme tedy web, aby se nabídky správně zobrazovaly.

S přibývajícími zahraničními zdroji přišla další výzva – jak prezentovat výsledky například slovensky hovořícím uživatelům, když stránka, ze které akce přicházejí, je třeba v takové holandštině. Nejrpve jsme používali překladač, ale zjistili jsme, že překlady často nedávají smysl a orientaci uživateli spíš ještě zhorší. Našli jsme ale řešení – systém už načítá odkazy na nákup letenky a zobrazuje je u nás.

Kolik lidí vlastně dnes na Flightoru pracuje?

JK: Na projektu se vystřídalo více lidí. Teď zrovna se mu intenzivně věnujeme my dva a kamarádi Jakub Goldmann a David Švejda z designové kanceláře Švejda-Goldmann, kteří stojí i za novým designem našeho webu a do projektu vstoupili zhruba před půl rokem i majetkově.

Ilustrační foto, zdroj: https://unsplash.com/

Řekněme, že si čtenář neumí tak docela představit výjimečnost Flightoru mezi jinými weby, které nabízejí levné letenky. Můžete mu to přiblížit, jak to funguje v praxi?

JK: Jde o jedinou webovou stránku, která automaticky prochází, hledá a kontorluje nabídky webů s levnými letenkami po celém světě, které potom zobrazí na jednom místě. Je to takový nekonečný proud aktuálních nabídek. Mě jako uživateli stačíjen počkat na nabídku, která mi sedne. Už dlouho si dovolené neplánuji, až když se objeví zajímavá nabídka, koupím letenku a další věci se odvíjí od tohoto nákupu.

Naposledy jsem takto byl v Karibiku, na čtyřech ostrovech (Martinik, Barbados, Sv. Lucie a Guadeloupe), celkem asi 7 přeletů Atlantiku z Paříže za 200€. Ráno, v den, kdy jsem tuto letenku kupoval, jsem ještě ani netušil, ani neplánoval, že za pár měsíců poletím do Karibiku. Nakonec jsem se vrátil se skvělými zážitky a dovolená mě nestála víc jak 650€. Na destinace, kam se plánovaně chci podívat pak mám nastavené Hlídací psy…

V čem je Flightor výjimečný podle tebe, Vláďo?

VK: Podle mě je to právě jedinečnou funkcí Hlídacího psa, která upozorňuje na akční letenky – ať už jsou z jakýchkoliv webů. Nemusíte tedy mít nastaveno hlídání a různé newslettery na 60 či více různých webech (a ty mazat nebo upravovat, když danou letenku seženete), stačí vám jeden hlídací pes, který ohlídá vše a včas vás upozorní.

Které země mají na Flightoru největěší úspěch?

JK: Nabídka letenek je sezónní, hlavně do letních dovolenkových destinací, jako jsou třeba Řecko, Itálie či Španělsko. Jim sezóna začíná vždy v březnu a vrcholí v červnu. Exotické destinace jsou zajímavé po celý rok, určitý vzetup pozorujeme v podzimních měsících – tehdy lidé cestují do zemí jako jsou Thajsko, Vietnam nebo například do Jižní Ameriky a Karibiku.

Na webu uvádíte, že hledáte extrémně levné letenky. Jak je možné, že si dnes můžeme koupit letenku do Londýna za 8€?

JK: Nízká cena letenek je daná především cenovou politikou prodeje letenek leteckých společností, které prodají pár sedadel v letadle například za 8€, ale další potom na ten samý let už stojí například 20€ a poslední místa i 200€. Je to model prodeje, který se běžně využívá nejen v letecké dopravě.

U nás zákazníky upozorníme, kde a na kdy koupit letenku za těch 8€. To je to, co nás zajímá. Největší extrémy jsou nákupy tzv. error fare letenek, když jde o chybu v rezervačních systémech – taková letenka bývá skutečně za neuvěřitelnou cenu. Jsou s tím spojena určitá rizika – například, že vám letenku zruší, ale pak o peníze nepřijdete, takže proč to nevyzkoušet. V takovém případě rozhoduje především rychlost nákupu. Někdy jde i jen o desítky minut, než si toho někdo všimne a chybu opraví.

Dnes se velmi řeší emise skleníkových plynů a takové cestování je jedním z hlavních témat. Co si o tom myslíte vy? Je to fér k planetě nebo jen udržitelný byznys?

JK: Uvědomujeme si, že letecká doprava není tou nejekologičtější, proto fandíme všem projektům, které emise při letecké dopravě snižují. Já osobně vidím velký potenciál ve vzducholodích jako je Airlander. Tato vzducholoď samozřejmě letí mnohem pomaleji než dopravní letadlo (maximálně 150km/h), takže na mezikontinentální lety se moc nehodí, ale u těch vnitroevropských vidím potenciál. Např. pokud bych do Benátek doletěl ne za 1 hodinu, ale řekněme za 4, stále je to rozumný čas.

Ilustrační foto, zdroj: https://unsplash.com/

Chystáte se nějak rozšiřovat služby Flightoru?

Samozřejmě, máme v hlavě mnoho myšlenek, které bychom chtěli zrealizovat, ale všechno je otázkou času a peněz. Čím víc se bude projektu dařit, tím rychleji budou tyhle myšlenky zrealizovatelné. V posledních měsících se Flightor dost rozrostl. V dohledné době připravujeme premiérovou část, která nabídne uživatelům za nepatrný poplatek ještě lepší funkčnost a možnost reagovat na nabídky. Zároveň to bude cesta, kterou chceme podpořit další vývoj webu.

Živí vás kromě Flightoru ještě něco dalšího?

JK: Ano. Flightor je pro nás v této chvíli především koníčem, kterému věnujeme svůj volný čas a peníze. Mně živí práce v automobilovém průmyslu.

VK: Já zase pracuji na plný úvazek jako programátor v jedné technologické společnosti.

Tým Flightoru: Honza Kněžínek, David Švejda, Jakub Goldmann a Vláďa Kobzev.
Zdroj fotografie: https://www.czechcrunch.cz/2019/08/hlidaci-pes-pro-vyhodne-letenky-ceska-sluzba-flightor-funguje-jako-agregator-nejvyhodnejsich-letenek/

Co jste se díky Flightoru naučili o cestování, dovolených, citybreacích nebo o službách pro turisty?

JK: To hlavní, co musí lidé změnit ve svých hlavách, je přístup k plánování dovolené a nákupu letenek. Ty nejvýhodnější nabídky vydrží v prodeji maximálně několik hodin. Proto je dobré být připraven a okamžitě konat. Plánovat se dá i potom. V každé zemi je co objevovat. Osobně mám vždy v záloze několik destinací, kam bych rád cestoval.

Pokud cestujete, ať už sami, nebo s kolektivem, kupujete si letenky přes Flightor?

JK: Ano, myslím, že by se dalo říct, že jsme taková živá reklama na Flightor. Procestoval jsem mnoho zemí, předevšímk Asii, státy Blízkého východu nebo již zmiňovaný Karibik. Málokdy jsem zaplatil za letenku víc, než 400€. Náklady na 2-3týdenní dovolenou pak málokdy přesáhly 800€ a vždy jsem kupoval letenky přes náš web.

VK: Za poslední rok jsem byl v Peru, ve Vietnamu a v Kanadě. Ani jednu z mých cest jsem neplánoval. Viděl jsem letenku za skvělou cenu, do země, kde jsem ještě nikdy nebyl – neodolatelná kombinace.

Honza a Vláďa při výstupu na Kazbek v Gruzii
Zdroj fotografie: Honzův a Vláďův archiv

Cestujete i společně, navštívili jste už Gruzii a Kazachstán. Chystáte se na Írán. Zřejmě to nejsou místa, která vyhledávají například vaši běžní zákazníci…

JK: Pro mě bylo cestování vždy o poznávání nových kultur a nových míst, která dosud nejsou úplně objevená a kde to nepřeválcovali masoví turisté. Toto asi každý cestovatel cítí podobně. Odnášíme si z takových cest mnoho zážitků, které nám otevírají oči i mysl a rádi se na takové cesty potom vydáváme znova. Osobně si myslím, že mnoho našich klientů to má podobně. Je ale pravda, že u nás najdou zákazníci i nabídky zlevněných all inclusive pobytů.

VK: Společně jezdíme na místa, která nelákají moji manželku.

JK: Ano. To jsem mu já dobrý, aby měl s kým jet. (smích)

Honza a Vláďa v Kazachstánu.
Zdroj fotografie: Honzův a Vláďův archiv

Když se řekne Gruzie, v mysli se mi nejdříve vynoří obrazy krásné gruzínské přírody, hor, lesů a jedinečné Tbilisi. Jaká je vaše gruzínská zkušenost?

JK: Překrásné jsou především hory. Velmi významným lákadlem je také místní kuchyně a výborné víno. Minulý rok jsme navštívili oblast Svanetie a na nejznámějším treku z Mestie do Ushguli se dalo domluvit mnohem lépe česky a slovensky, než-li jakýmkoliv jiným jazykem. Je vidět, že už tuto oblast objevilo mnoho našich krajanů. Ale to je spíše výjimka, turismus je zde na vzestupu a pravý boom teprve přijde. Zatím je tu mnoho míst, kde na turisty nenarazíte.

Ledovec Adishi, Gruzie.
Zdroj fotografie: Honzův a Vláďův archiv
Usedlost Khalde, Gruze.
Zdroj fotografie: Honzův a Vláďův archiv

Gruzie nemá se svým ruským sousedem, kterého byla dříve součástí, stejně jako my za časů SSSR, dobré vztahy. Je v té zemi cítit nějaké napětí?

VK: Kupodivu ne. V Gruzii je stále velké množství turistů z Ruska a nevšiml jsem si, že by se k nim chovali jinak než k jiným turistům. Zároveň když jsem použil kdekoli v Gruzii ruštinu, Gruzínci byli vstřícní a milí. Když mluvíme o ruštině, tak je vidět, kdy se ve školách přestala učit a na její místo nastoupila angličtina: s lidmi staršími cca 35 let není možné se domluvit anglicky, ale dá se s nimi domluvit rusky, na druhou stranu lidé mladší něž 35 let rusky vůbec neumí, ale dá se s nimi domluvit anglicky.

Vrchol Ushba 4710 m.n.m., (pro horolezce významný symbol, technicky náročný výstup), Gruzie
Zdroj fotografie: Honzův a Vláďův archiv
Hlavní město Tbilisi z výšky, Gruzie.
Zdroj fotografie: Honzův a Vláďův archiv

Co vás v Gruzii nejvíce fascinovalo a na co nikdy nezapomenete?

JK: Naprosto fascinující je pro mě historické centrum Tbilisi, které bylo poničené zemětřesením a velká část města stále nese známky poškození – domy jsou protkané železnými konstrukcemi, které drží domy pohromadě, ale přesto v nich stále žijí lidé. Kontrast s již rekonstruovanou částí a novou moderní architekturou vše jen umocňuje. Hory jsou zde nedotknuté, krásné a z velké části opuštěné. Není problém vyrazit do míst, kde několik dní nepotkáte žádného dalšího turistu.

VK: Pro mě byla nejúžasnějším zážitkem gruzínská otevřenost a pohostinnost. Začalo to tím, že jsme se seznámili s řidičem Besem, který nás vezl z Tbilisi do Kazbegi. Po cestě jsme si povídali o Gruzii a kterou oblast má nejraději, a nakonec to dopadlo tak, že jsme s ním strávili další 3 dny a procestovali jsme spolu celou Kachetii, což je vinařská oblast na východě Gruzie. Zajímavostí také je, že Gruzie přijala křesťanství jako státní náboženství již ve čtvrtém století našeho letopočtu a my jsme měli možnost v Kachetii navštívit kostel z tohoto období.

Kostel v Kutaisi, Gruzie.
Zdroj fotografie: Honzův a Vláďův archiv
Kazbegi na severu země, Gruzie
Zdroj fotografie: Honzův a Vláďův archiv

Kazachstán též tvoří obrovská plocha země… no ale na rozdíl od Gruzie, pokud vím, rovinatější. Co vás prilákalo sem?

JK: Budete se možná divit, ale nás sem opět přilákaly hory. Kazachstán se více otevřel turismu v rámci výstavy Expo v roce 2017, kdy pro nás byla zrušena vízová povinnost. Toho jsme museli využít, stejně jako low-cost dopravci. Koupili jsme levnou letenku z Budapešti do Astany (dnes již nově Nur-Sultan) a odtud ještě přeletěli na jih do Almaty. Kazachstán je obrovská země a jižní hranici s Kyrgyzstánem tvoří severní hřebeny nádherného pohoří Ťan-šan, kam jsme se rozhodli vydat. Počasí nám nakonec moc nepřálo a tak jsme vyměnili část pobytu v horách za „výlet“ ke kazašskému „Grand Canyonu“ v údolí Čaryn.

Velké jezero Almaty, Kazachstán.
Zdroj fotografie: Honzův a Vláďův archiv.
První sníh, Kazachstán.
Zdroj fotografie: Honzův a Vláďův archiv.

Našli jste si čas na největší jezero na světě, Kaspické moře?

Ke Kaspickému moři jsme se nedostali, ale máme zajímavou příhodu související s jiným, ještě nedávno obřím jezerem, které bývalo čtvrtým největším jezerem na světě. Při příjezdu do Almaty jsme potkali starší pár z Litvy, který se po desítkách let jel podívat do míst, kde se před lety seznámili – k Aralskému jezeru. Shodou okolností jsme se po týdnu sešli v Almaty opět ve stejném hostelu a vyprávěli nám o tom, jak je voda na kilometry vzdálená od vesnice, kde před lety sedávali na břehu u hladiny jezera.

Nad městem Almaty, Kazachstán.
Zdroj fotografie: Honzův a Vláďův archiv.
Astana, dnes už Nursultan, hlavní město Kazachstanu.
Zdroj fotografie: Honzův a Vláďův archiv.

V čem se tyto dvě země odlišují? Odhlédněme teď od přírodních podmínek… obě země byly dlouho pod ruským vlivem.

VK: Řekl bych, že Kazachstán je stále rusky mluvící země. Má dva oficiální jazyky: ruštinu a kazachštinu. Ale abych ilustroval, jak jsou na tom Kazaši se svou řečí, musím uvést příklad jednoho Kazacha, kterého jsme potkali v horách. Dali jsme se do řeči a jeho zajímalo, jak se řekne česky to či ono slovo. Zajímavé bylo, že když jsem se ho ptal, jak se to samé slovo řekne kazašsky, nemohl si vzpomenout.

Nejen dle tohoto usuzuji, že Kazachstán je Ruskem velmi ovlivněn. Na druhou stranu v Gruzii je jediný oficiální jazyk, a to gruzínština, a přestože Gruzie není v Evropské unii, všude vedle gruzínské vlajky visí ta evropská. Tím Gruzíni jasně dávají najevo, kterým směrem by chtěli, aby se jejich země ubírala.

Sestup z hor, Kazachstámn.
Zdroj fotografie: Honzův a Vláďův archiv.
Kaňon Charyn, Kazachstan.
Zdroj fotografie: Honzův a Vláďův archiv.

Irán, kam se chystáte, je jedou z nejkontroverznějších islámských zemí. I když v zemi nastalo mírné uvolnění a Teherán je dnes možná jednou z nejhipsterštějších míst Blízkého východu – vládní korupce, nedostatek politických a sociálních svobod, nedodržování ženských práv a poměrně zlé zahraniční vztahy Íránu rozhodně nepomáhají. Co očekáváte od Íránu vy?

Podle cestopisů a z vyprávění přátel, kteří Írán navštívili, očekáváme zemi plnou vstřícných a pohostinných lidí. Samozřejmě vliv islámu a jeho specifika v běžném životě nelze nevnímat, ale místní to většinou vnímají jako běžnou součást jejich životů. Je příjemné, když vás místní vezmou mezi sebe a nechají nahlédnout do jejich způsobu života. Na druhou stranu si často vyslechnou, jakým způsobem žijeme my v Evropě. Bývají to zajímavé konfrontace rozdílných světů a všichni zúčastnění mají většinou nad čím přemýšlet…

Poznámka „autora“: Rozhovor pro vás provedla a napsala kolegyně Diana. Já jsem pouhým překladatelem a případným korektorem…

Klikněte pro komentář
Nahoru