Connect with us
Moskva vyzdobená na tradiční ruské Vánoce

Cestopisy

Ruské Vánoce: Děda Mráz, Sněhurka i Nový rok

Ruské Vánoce: Děda Mráz, Sněhurka i Nový rok

Vánoce se nám kvapem blíží, ale každý z nás je slaví jinak. Nemusí se jednat jen o domácí harmonogram, který vznikne dlouhodobými kompromisy mezi návyky každé rodiny. Nemusí se jednat ani o odlišné země a kultury, k tomu všemu může přijít i na otázku náboženství. Například ruské Vánoce v sobě všechny tyto rozdíly kombinují. Rusko je z velké části pravoslavné, což jim propůjčuje jiné zvyky, a díky jejich odlehlé poloze mají Vánoce trochu odlišnější podobu, i když ne o moc. Tak se pojďme na ty ruské Vánoce podívat!

Reklama

Kdy se ty ruské Vánoce vlastně slaví?

Asi víte, že Rusko se v carském období řídilo jiným kalendářem, tzv. juliánským. Platil zde mnohem delší dobu než ve většině ostatních zemí, které přešly na kalendář gregoriánský. Každopádně velký rozdíl je, že daný stát byl o dva týdny pozadu.

Po Velké říjnové revoluci roku 1917 ale Bolševici přijali „náš“ gregoriánský. Církev se ovšem rozhodla řídit stále tím juliánským a řídí se jím doposud. Datum se nám tedy z 24. prosince posouvá na 7. ledna. Některé rodiny si navykly slavit Vánoce dříve, již na Nový rok, hlavně i díky vlivu bolševiků, kterým církev nebyla zrovna pochuti.

Zimní pohled na katedrálu sv. Izáka do Petrohradu
Zimní pohled na katedrálu sv. Izáka v Petrohradu

Oficiálně bylo povolené slavit Vánoce, jako náboženské svátky, roku 1935. To bylo povoleno i zdobení stromečku a péct cukroví. V mnoha rodinách ale zůstává zvyk oslavit Vánoce na Nový rok, tedy ve smyslu potkávání příbuzných, slavnostní večeře a rozbalování dárků. Na 7. leden připadnou církevní tradice a mše.

V Rusku Děda Mráz i Sněhurka

Jako my máme svého Ježíška, Američané Santu Clause, Italové čarodějnici Befanu a ostatní spoustu dalších, kteří po světě nosí dárky, Rusové mají svého Dědu Mráze, známého i pod pojmenování Mrazík (a ano, jedná se o stejného Mrazíka, kterého všichni známe z tradiční vánoční pohádky). Mrazík sám je zobrazován jako veselý dědeček s dlouhým bílým plnovousem. Nosí stříbrem vyšívaný (obvykle modrý) plášť s kožešinovou beranicí a rukavicemi. I tato podoba již bývá upravena tak trochu po americkém stylu… V rukou třímá berlu “Mrazilku”, s níž vykouzlí mrazivé ornamenty, trestá hříšníky a odměňuje dobré. V ruské mytologii je Mráz, coby pán sněhu a mrazu, znám již po staletí.

Podobně, jako Santa Claus žije na Severním pólu, nebo ve Finsku Joulupukki na úpatí hory Korvatunturi, i Děda Mráz má svou adresu – město Veliki Ustjug ve Vologdské oblasti, kde se 18. listopadu tradičně slaví i jeho narozeniny, na které přijede i baba Jaga nebo svatý Mikuláš.

O ruských Vánocích nosí dárky Děda Mráza Sněhurka
Děda Mráz a Sněhurka

Jenomže ruská země je rozlehlá a Děda Mráz by vše stihl sám jen stěží. Má pomocnici. Žádné elfy, ani skřítky, nějakou dobu mu v tom pomáhá jeho dcera Sněhurka (někde se uvádí, že vnučka). Jeho společnicí se holčina stala ve 30. letech 20. století, kdy bylo právě povoleno opět slavit Vánoce Sovětským svazem. Inspirací byla stejnojmenná divadelní hra Alexandra Nikolajeviče Ostrovského na pohádkové motivy, na které složil Rimský-Korsakov i operu. Dopis můžete napsat i jí, ale má dokonce několik bydlišť. Žije ve městě Kostroma, Abramcevo nebo Ščelykovo…

Vánoční stromeček – Jolka

I Rusové zdobí stromečky, tzv. jolky. Prví vánoční stromeček nechal v Rusku ozdobit pokrokový Petr Veliký. Po jeho smrti se ale se zdobením stromků na nějaké období přestalo. Obnovena byla až v 19. století, kdy se stalo moderním díky německým vlivům.

První veřejný vánoční stromeček byl pak vystaven za vlády cara Mikuláše I. v Petrohradu. Tradice se rychle rozšířila do domácností, kde se stromečky zdobily perníčky, slámou a látkovými ozdobami. Stromeček samotný přitom symbolizuje strom života, který se k nám vrátil s narozením Ježíše Krista a svíčky jsou zase symbolem duchovního světla. Plody jako jablka, sušené ovoce nebo i ořechy jsou pak symbolem věčného království hojnosti.

Bolsoy teatr v Moskvě s Vánočním stromečkem o ruských Vánocích
Vánoční stromeček před Velkým divadlem v Moskvě

Ruské vánoční tradice

K Vánocům se v Rusku váže množství pověr, pranostik a tradic, které většinou pochází z dob, kdy se ještě nehrálo na juliánský, ani gregoriánský kalendář, z ještě předkřesťanských časů. Tehdy byly spojeny se zimním slunovratem, jehož nejdelší noc byla mnohými považována za magickou. Lidé se snažili, podobně jako u nás, věštit budoucnost.

Na pravoslavné Vánoce probíhá vánoční bohoslužba po celou noc ze 6. na 7. ledna, pak se jde domů na slavnostní hostinu, přicházejí hosté i koledníci. To už může být na stole po 40denním půstu i maso. Zbytky se nechávají přes noc ve sklepě, aby mohli hodovat i duchové a předci, kteří jsou v tuto noc nablízku.

Panorama zasněženého Peterohradu v Rusku

Jako my házíme botou, aby dívka zjistila, zda se vdá, v Rusku se mladé dívky podle tradice dívají do zrcadla s rozsvícenou svíčkou v ruce. Údajně tam uvidí odraz svého nastávajícího manžela. A podobně jako u nás, už spíše jen na venkově přetrvává tradice vánočního koledování. Koledníci chodí od domu k domu, zpívají koledy a za to dostávají jako odměnu pohoštění nebo peníze.

Ruské Vánoce nejsou ničím bez tradičního jídla

Rusům ale můžeme i my Češi děkovat za jednu tradici, a sice bramborový salát. Z celkem 12 štědrovečerních jídel na tabuli, které symbolizují 12 apoštolů, je jeho součástí nejpopulárnější a nejtradičnější salát Olivier, který je s oblibou podáván i v ruských restauracích.

Olivier se mu říká podle slavného šéfkuchaře Luciena Oliviera, jež měl za carských časů v Moskvě populární restauraci a tento salát rád podával. Přidával do něj i další ingredience jako kaviár či rovnou křepelky, díky čemuž se k němu sjížděla šlechta z celé země. Po jeho smrti Olivierova rodina z Ruska odešla, a tak se salát dostal do Francie, Španělska (kde jej dokonce nazývají ruský salát) i k nám… a asi všichni víme, že co rodina, to samostatný recept. V Rusku se dnešní Olivier salát skládá z brambor, cibule, mrkve, hrášku, majonézy, vajec, nakládaných okurek a naložených kyselých sleďů.

Bramborový salát v Rusku - salát Olivier
Bramborový salát Olivier

Pravoslavné rodiny ale před Vánoci drží 40denní půst. Ten začíná 28. listopadu a končí 6. ledna. Druhého ledna se dokonce pravidla ještě zpřísňují a v den před Vánoci je nakázána hladovka. Věřící nesmí konzumovat maso, mléko, vajíčka, sýry a alkohol.

Co se týče samotné vánoční tabule základem bývá jídlo kuťa. Směs tlučené pšenice, zrníček máku, sladu nebo medu a dalších surovin, jako jsou rozinky nebo oříšky, dnes již i pomeranče a mandle. Někde se přidává mléko nebo smetana. Obilné vločky symbolizují naději, med štěstí a mák zase mír do dalšího roku.

Tradiční ruské jídlo kutija na Vánoce
Kuťa

Dalším tradičním jídlem, které byste si ze zmiňovaných 12 chodů mohli připravit, jsou tzv. bliny. Jakési mini chlebíčky, mini palačinky – podle varianty… Často se servírují ve variantě s uzeným lososem nebo kaviárem.

Ruské Bliny, tradiční na Vánoce
Ruské Bliny, tradiční na Vánoce

Za oblíbenou chuťovku jsou pak považovány i perníčky, kterými se i zdobil vánoční stromeček. Byly ale vzácným jídlem, svátečním, protože byly velmi drahé. Je na ně potřeba velké množství medu, koření i vajec…

A jak Vánoce slavila carská rodina?

Carská rodina započala zdobení stromečku, ale jinak se jejich Vánoce zrovna moc nelišily. Za vlády Mikuláše I. carská rodina sešla po slavnostní večeři u ozdobené jolky, kde byl i stolek se zabalenými dárky. Obvykle tato oslava probíhala v koncertním nebo Zlatém sále Zimního paláce. Car Mikuláš II. zase preferoval Alexandrovský palác v Carském selu. Místo tedy nebylo nijak určené…

Obdarované byly děti, které dostávaly například bonboniéry, sušené ovoce, hudební nástroje… Samy pak dárky buď vyráběly nebo kupovaly z našetřeného kapesného. Obdarovaní byli členové rodiny i služebnictvo. A za vlády Alexandra III. se například stala tradicí slavnost v Carském selu pro místní chudé.

Ruské Vánoce v Petrohradě u carské rodiny
Zasněžený Petrohrad

Zdroj: radynacestu.cz, apetitonline.cz, jazykovyservis.cz, vanocnisen.cz, irucz.cz, ruskevizum.cz

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište prosím na redakce@pelipecky.cz. Pokud máte cool cestovatelský příběh, recenzi, reportáž nebo blog a chcete se o své zážitky podělit se světem, nebojte se nám svůj text poslat na novinky@pelipecky.sk. Rádi ho zveřejníme v sekci Cestopisy.


Speciální nabídky pro naše čtenáře

    • Půjč si auto přes Pelikán. Klikni, zvol si destinaci, porovnej ceny, vyber model auta a rezervuj. Auto si vyzvedneš po příletu na letiště. Kamarádíme se totiž s Rentalcars.com.
    • Naše srdcovka - cestovatelský newsletter, který odebírají desetitisíce cestovatelů v ČR i na Slovensku:
    5/5 - (3 votes)
Klikněte pro komentář

Dominika stihla od dětství s rodinou procestovat Českou republiku křížem krážem. Na cestách přitom vyhledává památky – miluje historii, umění, nové chutě a hlavně přírodu! A mimo psaní pro nás i pro sebe ještě maluje!

Nahoru