Nejlepší deník cestovatele? Fotografie! Tady je důkaz.
Obsah článku
Jedna země mu učarovala natolik, že změnila jeho postoj k životu. Slovenský fotograf a dobrodruh Zdenko Somorovský nám povyprávěl o tom, jak se dostal k fotografování, proč má zálibu v návštěvách portugalských kolonií i to, jakou foto výbavu na cestách používá.
Přinášíme další seriál z dílu cestovatelské rozhovory se zajímavými osobnostmi doplněný o autorské fotografie.
Kam směřovala tvá první cesta, a jak ses dostal k fotografování?
Moje první velká cesta směřovala do Istanbulu. Bylo to před 12 lety a jel jsem vlakem z Budapešti. Pořád si pamatuju moje překvapení z velké chudoby v Rumunsku a Bulharsku v protikladu s majestátně působícím městem v Bosporu. Z Istanbulu jsem byl okouzlený. Poznávání nové kultury, náboženství a tradic mě úplně pohltilo. Takový chrám jako Hagia Sofie člověk musí alespoň jednou za život vidět. Od té doby mi cestování zachutnalo a drží mě to dodnes. Vášeň pro fotografii přišla společně s cestovatelským deníkem. Svoje zážitky si vždy zapisuju a fotografii vnímám jako výborné médium na zachycení momentu ze života lidí a atmosféry, která z krajiny vychází. To všechno je propojené.
Podle čeho si vybíráš destinace. Máš nějaký bucket-list?
Věřím, že některé země si nás časem zavolají. Ze začátku možná ani nevíme, čím to je, ale najednou nás to tam přitahuje jako magnet. Volání cizího, dalekého a neznámého je silnější a my nakonec vyrážíme. Mě si takto zavolala Brazílie, kde jsem prožil rok života. Naučil jsem se tam portugalsky a zůstal fascinovaný lusofonním světem. Od té doby si vybírám destinace, kde Portugalsko zanechalo svoji stopu v podobě historických kontaktů, své kultury a architektury. Můj plán je navštívit všechny země, které byly kdysi součástí portugalských kolonií, a kde se ještě pořád mluví portugalsky. Na seznamu mám ještě africkou Angolu, Mosambik, Guineu Bissau, Macao nebo Východní Timor v Indonésii.
Kde všude jsi už byl?
Myslím si, že není tak důležité, kde všude jsem byl, ale co jsem si z toho místa odnesl. To je to, co se v konečném důsledku počítá. Večer nechodím spát s tím, že si pyšně počítám země na prstech. Tu potřebu nemám. Řekněme, že se to blíží součtu evropských zemí. Důležitější je, že jsem pochopil, co pro mě cestování znamená, a jaké dveře mi otevřelo. Viděl jsem opravdové nedostatky a chudobu, poznal jsem hluboké projevy pokory a empatie v mezilidské komunikaci. Řeknu to ještě jinak. V Uzbekistánu jsem zažil, co znamená slovo pohostinnost, v Gruzii zase, co je to živá křesťanská víra. Brazílie si mě navždy získala svojí bezstarostností, spontánností a schopností užívat si život. Indie neuvěřitelným chaosem, rozmanitostí a hinduistickými projevy víry. Srí Lanka lidskou dobrotou místních, jejich smíchem a ostrým jídlem.
Každá země má své kouzlo, my se jen musíme snažit ho tam objevit. Jestli se mě ptáš na země, kde byli Portugalci, tak několikrát jsem navštívil samotné Portugalsko, Azorské ostrovy v Atlantiku, po stopách Vasca de Gama jsem byl v indickém Goy a zaujalo mě i město Galle na Srí Lance. Na přelomu 16. století se tam Portugalci snažili novou kolonizační vlnou vytvořit silné osídlení při snaze upevnit si své pozice a moc v Indickém oceánu. Nepodařilo se jim to, ale architektonické stopy tu po sobě zanechali.
Která země na tebe udělala největší dojem?
Nejvíc na mě zapůsobila Brazílie. Strávil jsem tam rok života, hodně toho procestoval, a tak jsem lidi i kulturu poznal blíž. Srší z ní energie a myslím si, že má ohromný potenciál a překrásnou přírodu. Stačí se podívat na vznešené vodopády Foz de Iguazu nebo oblast Amazonie a člověk se zamiluje na první pohled. Líbí se mi Brazilci, jejich temperament a nátura. Jejich otevřenost a veselá povaha jsou mi blízké. Navíc, oblíbil jsem si portugalštinu. Je krásná a melodická. Když k tomu celému přidáte různorodost přírody, krásné pláže s příjemným podnebím, historická koloniální města, taneční capoeiru, sambu a bohatou kuchyni, máte nespočet důvodů se sem podívat.
To mě vede k otázce, jak cestuješ? Raději ve dvojici, s partou, nebo sám?
Všechno dohromady. Často cestuju s manželkou, která cestování miluje stejně jako já. Častěji ale cestuju sám. Umím být sám se sebou. Samotu si umím vychutnat. Cestoval jsem tak po Brazílii, Indii, Uzbekistánu i dalších zemích. Oba způsoby se mi líbí a mají své výhody i nevýhody. Rád sdílím společné zážitky, takže ve dvojici je to lepší, na druhé straně mám pocit, že když jsem sám, snáz zapadnu mezi domácí a dostanu se k nim blíž. Když je člověk sám, jaksi podvědomě vyhledává společnost. Chce komunikovat.
Jak to vypadá, když cestuje fotograf? Nemá problémy při bezpečnostních kontrolách kvůli tak početné výbavě?
Při kontrolách problémy nemívám. Otevřu fotobatoh a ukážu výbavu. Já jsem fotograf samouk a myslím si, že se moje cestování až tak neliší od jiných. Udělám si průzkum, nastuduju historické reálie, několik základních slov a vět z cizího jazyka, vždycky se snažím setkávat s domácími a hledat zajímavé fotografické kompozice. Západy slunce a světlo. Teplé sluneční louče vytvářejí krásnou atmosféru na fotografiích. Kromě toho se rád socializuju, a proto lidé na mých fotografiích dominují. Velmi rád je fotím v jejich přirozeném prostředí. Vždycky mě potěší nějaký portrét nebo zachycení atmosféry života na ulici.
Existuje pro fotografy ideální země nebo místo?
Nevím, takovou neznám. Každá země má co nabídnout. Určitě zajímavé může být fotografování na Novém Zélandě, kde samotná krajina a její terén nabízejí širokou dávku různorodosti a pestrou škálu barev. Líbilo se mi focení v Bolívii, vysoké Andy, na solné poušti Salar de Uyuni, v krásných lagunách a staré indiánské etnikum. Island je, co se týče přírody, opravdu jedinečná destinace, ale stejně tak i kavkazská Gruzie. Myslím si, že to je otázka priorit, jestli chcete fotit přírodu nebo spíš lidi. S takovou pestrostí, jaká je v Indii, se to porovnává jen těžko.
Co je tvůj cestovatelský sen?
Myslím, že jsem ho už zmínil. Mým snem je navštívit všechny portugalské kolonie. Respektive země, které byly s Portugalskem nějak kulturně-historicky provázané. Teď mám v hlavě Mosambik, Angolu a Guineu Bissau. Už jsem procestoval 6 zemí, které byly kdysi součástí portugalského impéria, ale ještě jich chybí hodně. Věřím, že postupně se mi to podaří. Není to sen, co se splní ze dne na den, ale já mám trpělivosti dost.
Co bys doporučil lidem navštívit?
Určitě bych jim doporučil zajet si do Uzbekistánu a vydat se po stopách známé Hedvábné stezky. Orientální památky jsou překrásné a lidé úžasní. Je to bezpečné, levné a je tam hodně co objevovat. Samozřejmě v Evropě by to byl Kavkaz a jeho hory a potom Portugalsko. K němu mám osobitý vztah. Poslední roky se pravidelně vracím i na Azorské ostrovy a můžu říct, že jsem z nich opravdu nadšený. Doporučuju každému, kdo má rád přírodu.
Děláš parádní fotky. Můžeme je vidět i někde na výstavách apod.?
Těší mě, že se někomu moje fotografie líbí. Momentálně ale výstavu neplánuju. Měl jsem výstavu fotek z Brazílie, ale je s tím mnoho práce a já se soustředím na jiné projekty.
Prozradíš nám, čím fotíš? Jaký foťák používáš? Třeba inspiruješ naše čtenáře.
Kdysi dávno jsem fotil na Pentax, ale momentálně fotím Nikonem D610. K němu mám několik objektivů. Na cestách se mi osvědčila Sigma Art 50mm, f/1.4 a stejně tak širokoúhlý 35mm. Oba objektivy jsou výborné na cestovatelskou a street fotografii. Přeju každému dobré světlo a hodně krásných zážitků.
Zdenko Somorovský
Milovník dobrodružství, přírody, historie, cestování, spontánnosti a především lidí. Rád s nimi komunikuje a rád s nimi spolupracuje. Proto ho jeho životní cesty zavedly i do Brazílie, kde strávil rok jako dobrovolník pracující ve vzdělávacím středisku pro mládež. Právě tady se zrodila láska k Brazílii, která se ještě víc prohloubila během jeho cest po této fascinující zemi. Vytvořilo se pouto, které trvá dodnes. Láska k cizím jazykům ho přivedla k výuce portugalštiny, láska k cestování a lidem zase na dráhu profesionálního průvodce. Najdete ho nejen na cestách po Jižní Americe, ale i v portugalsky mluvících zemích nebo dalekých koutech Střední Asie. Svoje zážitky a fotografie z cest zprostředkovává na svém blogu, ale i na instagramovém profilu a Youpic.
Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište prosím na redakce@pelipecky.cz. Pokud máte cool cestovatelský příběh, recenzi, reportáž nebo blog a chcete se o své zážitky podělit se světem, nebojte se nám svůj text poslat na novinky@pelipecky.sk. Rádi ho zveřejníme v sekci Cestopisy.
Speciální nabídky pro naše čtenáře
- Ubytování přes Booking.com za kámošské ceny, klikni a vyhledej si konkrétní destinaci.
- Půjč si auto přes Pelikán. Klikni, zvol si destinaci, porovnej ceny, vyber model auta a rezervuj. Auto si vyzvedneš po příletu na letiště. Kamarádíme se totiž s Rentalcars.com.
- Naše srdcovka - cestovatelský newsletter, který odebírají desetitisíce cestovatelů v ČR i na Slovensku:
