Jsou požáry v Austrálii Černobylem klimatické krize? Ptají se New York Times
Velký bariérový útes umírá, mořské lesy řas mizí, vymírají unikátní rostlinné i živočišné druhy, mnohým australským městům došly zásoby pitné vody a mnohé o ně zanedlouho přijdou také. Už několik měsíců hoří jejich světové dědictví – lesy. Celý kontinent hoří v takovém rozsahu, jako nikdy předtím. A to ještě ani nezačalo léto.
Kdyby tak nepotřebovali dýchat
Požáry doposud spálily více než 10,3 milionu hektarů australské země, minimálně třikrát tolik, než shořelo před dvěma lety v Californii a šestkrát víc, než shořelo minulý rok v Amazonském pralese. Řekněme, že popelem lehlo tolik území, jako kdybychom spojili Belgii a Haiti dohromady, nebo kus země velký jako Jižní Korea, píše CNBC. Každým dnem těch hektarů přibývá. Nepřeje jim vítr, nepřichází ani pořádný déšť.
Ovzduší Canberry, hlavního autralského města, bylo v první lednový den nového roku nejznečištěnější na světě. V Sydney naměřili jedenáctkrát horší kvalitu ovzduší, než co už je nebezpečná úroveň. Nad krajinou se rozprostírala oblaka dýmu velká jako Evropa. Australský dým procestoval více než 12 tisíc kilometrů a v Jižní Americe vytvořil mlhavou oblohu, na Novém Zélandu se zase obávají, že popel z Austrálie urychlí tání ledovců.
Nejistá budoucnost
Vědci odhadují, že požáry už zabily více než půl miliardy původních zvířat, některá prý dokonce formálně vyhynula. Formálně proto, že ačkoliv přežila, nebudou mít kam se vrátit nebo zemřou hladem, protože nebudou mít co jíst.
Ministryně životního prostředí v Austrálii, Sussan Ley, řekla, že téměř třetina koal ve státě Nový Jižní Wales zahynula v plamenech. Tato zvířata, když jim hrozí nebezpečí, vylezou instinktivně na samotný vrchol stromu. Jenže problémem je, že listy eukalyptu mají vysoký obsah oleje, proto při styku s ohněm doslova explodují, vysvětlil pro CNN Robert Irwin, syn Steva Irwina, který pokračuje v otcových šlépějích a zachraňuje volně žijící zvířata.
Austrálie ztratila za posledních 200 let více než 35 druhů a poddruhů zvířat. Podle Chrise Dickmana, australského odborníka na biodiverzitu z univerzity v Sydney, je to největší ztráta ze všech světových regionů. Přitom většinu živočichů, kteří dnes Austrálii obývají, nikde jinde nenajdeme.
Půl miliardy mrtvých zvířat je málo
Odhad mrtvé půlmiliardy zvířat v důsledku těchto požárů se ale vztahuje jen na tát Nový Jižní Wales na jihovýchodním pobřeží Austrálie. Jelikož požár se od té doby rozšířil dál na jih i na sever, jejich počet bude, bohužel, o dost vyšší.
Kromě tak zranitelných koal jsou ohřožené například i menší druhy živočichů – netopýři endemicky spjatí s východním australským pobřežím a důležití opylovači. Bez nich nebude možná obnova ekosystému.
Jsme nepoučitelní
A co Australané samotní? Více než jednu třetinu z nich požáry přímo ovlivnily – přili o domov, práci, živobytí, farmy, dobytek, rodinné příslušníky a přátele. Dvacet pět lidí kvůli požárům, které trvají už od září, zemřelo. Zatím.
Přitom vědci už roky, dlouhé roky, varují Austrálii před intenzivnějšími a častějšími požáry v důsledku stále teplejšího a suššího podnebí. Údaje vědců ukazují, že teplota v Ausrtálii se od roku 1910 zvýšila o více než 1 °C, přičemž rapidní nárůst můžeme pozorovat zejména od roku 1950.
https://www.bbc.com/news/world-australia-50951043
Může za všechno IOD?
Koncem loňského roku překonala Austrálie svůj původní teplotní rekord (40, 3 °C) hned dvakrtá – 17. prosince vyskočila teplota na 40,9 °C, o den později byla ještě o stupeň vyšší, 41,9 °C. Do konce roku 2019 naměřili v každém australském státě nad 40°, dokonce i v Tasmánii. Ta je obvykle mnohem chladnější než kontinent. V sobotu 4. ledna překonala Canberra svůj 80-letý rekord – teplota dosáhla 44 °C, v Sydney se tehdy vyšplhala až na 48,9 °C. Informovalo o tom britské BBC.
Za rekordními horky a suchem, které, kromě lidského faktoru, mají na svědomí rozsáhlé požáry v Austrálii, je i intenzita indooceánského dipólu (IOD). Pokud se vám zdá, že řekněme ve východoafrických státech Keňa, Somálsko nebo Jižní Súdán nemají nic společného s australskými požáry, zdání může klamat.
Něco jako El Niňo
IOD je podobný jev jako tichooceánský El Ňiňo. Je to velmi podivuhodný jev, ve svých jednotlivých fázích se projevuje anomálními rozdíly teplot Indického oceánu – od východní Afriky až po Austrálii. Momentálně je ve své pozitivní fázi. I tento jev dosáhl v roce 2019 svého rekordu – je nejsilnější za posledních 60 let.
Proto je v tomto období nad východní Afrikou až moc oblak a srážek, dokonce se tvoří tropiské cyklóny. Jihovýchodní Asie a Austrálie naopak trpí suchem a horkem. Austrálie navíc nezastavitelně hoří. Největší požáry sužují jižní a východní pobřeží kontinentu, tedy právě ta, kde žije nejvíce obyvatel.
https://www.bbc.com/news/world-australia-50951043
Kdo z koho
Nejvíce postihly požáry stát Nový Jižní Wales, píše britské BBC. Požáry, kterých je tu podle posledních informací stále nad sto (aktuálně se mluví o 160 ohniscích), zničily na téměř pěti milionech hektarů víc než 1 300 domů. Zahynulo tu 18 lidí, dva jsou nezvěstní. Ve státi Viktoria zase doposud shořelo přibližně 800 000 hektarů, pořár zabil tři lidi. Stále je prodloužován stav nouze a lidem doporučují opustit své domovy.
V malém městě Mallacoota ve státě Viktoria zažili jeho obvytelé děsivý, smutný silvestrovský den. Oheň je vyhnal z domovů na pláž a jen díky tomu, že vítr změnil směr, se nedostal i na pobřeží. Australské námořnictvo nakonec lidi z pláže evakuovalo. Z pátku na sobotu 4. ledna se v regionu Omeo dokonce spojili tři velké požáry v jeden a vytvořili spolu oheň větší než newyorský Manhattan, uvedlo CNN.
V ohrožení je i Klokaní ostrov a jeho národní park na západě města Parndana, kde žijí koaly, ptakopyskové, klokani nebo dikobrazové. Oheň tu už zničil území o velkosti 160 tisíc hektarů a vítr vrací oheň zpět tímto směrem. Majitel parku a pár zaměstnanců se tu rozhodli zůstat i navzdory varováním a žádostem o evakuaci. Zpravodajci 7NEWS Australia o tom informovali na svém instagramu.
https://www.bbc.com/news/world-australia-50951043
Zvířata zatím prohrávají
Na fotografiích a videích z Austrálie vidíme každý den i nové záběry z plánovaných evakuácí zvířat nebo náhodné záchranné akce, když se zoufalá ocitnou na okraji hořícího lesa nebo splašená a zmatená vyběhnou z křoví na cestu v plamenech. Kliniky a centra na ochranu volně žijících zvířat, dokoce i místní Zoo, praskají ve švech – popálená a zraněná zvířata pomalu nemají kam umísťovat.
Přitom ochrana živočichů je zásadní součástí ochrany životního prostředí před další klimatickou změnou a i proto, aby se místní poškozený ekosystém jedné z nejzranitelnějších zemí na světě znovu postavil na nohy.
Here comes the business
A co dělá australská federální vláda? New York Times píší, že namísto toho, aby bránila svou krajinu a obyvatele, stará se o své vedlejší zájmy – business s fosilními palivy, který je vlastně otevřenou peněženkou a donátorem pro další dvě největší politické strany.
Když v polovině prosince vypukly požáry, předseda vlády, konzervativec Scott Morrison, kterého si možná pamatujeme pro jeho umístění utečenců z odlehlých táborů v Tichomoří na ostrovech Nauru a Manus, odjel na dovolenou na Havaj. I když konečně uznal, že změna klimatu je jedním z faktorů, které mají vliv na vznik lesních požárů, tvrdí také, že snížit spotřebu emisí skleníkových plnů je zbytečné a Austrálie nemusí v boji s klimatickou změnou nic dělat.
Pro zajímavost, podle New York Times, i předseda opoziční labouristické strany má v boji s antropogenními klimatickými změnami jasno. Když jeho zemi sužovaly velké požáry, jen na přehlídku společenství těžby uhlí, kde jeho vývozu vyjádřil svou jednoznačnou podporu.
Pokrytectví a ukazování prstem na jiné
Byla to právě Austrálie, kdo na klimatické konferenci OSN v roce 2019 v Madridu zablokoval, spolu s USA a Saudskou Arábií, konečně smysluplné reformy ochrany proti životnímu prostředí, píše Paul Hoskenos pro CNN. Přitom podle Pařížské dohody o změně klimatu si Austrálie stanovila v roce 2015 cíl – snížit do roku 2030 své emise skleníkových plynů o 26 – 28 % v porovnání s rokem 2005, uvání BBC.
OSN ale Austrálii kritizuje, že svůj cíl určitě nesplní, navíc jí předpovídá snížení emisí jen o 16 %. Austrálie se brání slovy, že není sama, kdo své sliby nedodržuje, prstem přitom ukazuje na Čínu a Spojené státy americké.
Austrálie má přitom díky spalování uhlí a využívání zkapalněného zemního plynu, jednu z nejvyšších mír skleníkových plynů na jednoho obyvatele na světě. Jen minulý rok v létě odsouhlasil Morrison výsbavbu nového uhelného dolu ve státě Queensland a šušká se, že v plánu je jich vícero, informovalo CNN.
Proti přířodě
Tento svět ale potřebuje opak. Vyřazování uhlí a uhelných dolů je pro zemezení globálního oteplování v důsledku emisí skleníkových plynů a s ním spojených klimatických změn zásadní. Vědci se přece shodli na tom, že nárůst CO2 v atmosféře otepluje planetu a způsobuje změnu klimatu. A tu vědci intenzivně dokumentují už od 80. let minulého století. Všechno, co se dnes děje, předpověděli. Akorát ne, že se to bude dít v takové intenzitě a tak rychle, píše New York Times.
Nedávno zpustošily požáry západního pobřeží Severní Ameriky, část Amazonského pralesa, hořelo v Evropě, i za Severním polárním kruhem. Co se ještě musí stát, abychom si uvědomili, že silná ekonomika už dávno k blahu lidstva nestačí?
Černobyl klimatické krize?
Pan Flanagan ukončil svůj kometář k tragédii v Austrálii pro New York Times zajímavou úvahou. Takto nějak zní: Poslední sovětský vůdce, Michail Gorbačov, jednou řekl, že rozpad Sovětského svazu začal jadernou katastrofou v Černobylu, v roce 1986. „Systém, jak jsme ho doposud znali, se stal neudržitelným,“ napsal Gorbačov v roce 2006, 20 let po události. „Je možné, že se tato obrovská tragédie, které jsme svědky v Austrálii, a která neutichá, stane Černobylem klimatické krize?“ ptá se Flanagan.
A co můžeme pro Austrálii udělat my?
Austrálii můžeme právě těď podpořit finančně – místní zdravotníky, požárníky, veterináře a ochránce životního prostředí, kteří se starají o zraněná zvířata.
Zde je seznam několika z nich:
- Austrálský Červený kříž, Australia Red Cross
- Organizace na ochranu volně žijícich zvířat, Wildlife Rescue
- Nemocnice Port Macquaire pro koaly v nouzi, Port Macquarie Koala Hospital, starají se i o jiná zvířata a o životní prostředí.
- Nezisková organizace na ochranu zvířat The Royal Society for the Prevention of Cruelty to Animals v Novém Jižním Walesu. Mají devět útulků a čtyři veterinární stanice pro péči a ochranu všech zvířat v nouzi. Aktuálně zasahují při požárech.
- Dobrovolní hasiči z Nového Jižního Walesu, NSW Rural Fire Service
- Hasiči ze státu Viktoria, Country Fire Authority
- Organizace Blaze Aid pomáhá místním z venkova zrekonstruovat oplocení a fasády budov, aby se co nejdříve po přírodních katastrofách mohli vrátit ke svému živobytí
Přeloženo z Pelipecky.sk, autor původního článku Diana Burgerová.
Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište prosím na redakce@pelipecky.cz. Pokud máte cool cestovatelský příběh, recenzi, reportáž nebo blog a chcete se o své zážitky podělit se světem, nebojte se nám svůj text poslat na novinky@pelipecky.sk. Rádi ho zveřejníme v sekci Cestopisy.
Speciální nabídky pro naše čtenáře
- Ubytování přes Booking.com za kámošské ceny, klikni a vyhledej si konkrétní destinaci.
- Půjč si auto přes Pelikán. Klikni, zvol si destinaci, porovnej ceny, vyber model auta a rezervuj. Auto si vyzvedneš po příletu na letiště. Kamarádíme se totiž s Rentalcars.com.
- Naše srdcovka - cestovatelský newsletter, který odebírají desetitisíce cestovatelů v ČR i na Slovensku:
