Kanárské ostrovy aneb holky na road tripu (fotoreportáž)

Na Kanáry jsem jela fotit loni v lednu, měla jsem deal s místním hostelem ve kterém jsem měsíc bydlela. Během té doby mě navštívilo několik kámošů a nakonec i Terka, se kterou jsme jely na holčičí road trip o kterém teď řeknu trochu víc.

Tento článek si můžete přečíst i uložit na později v NOVÉ APLIKACI PELIPECKY, kde se automaticky aktualizuje. Budete tak mít čerstvé, žhavé novinky z první ruky (funguje i v offline režimu).

Než ale došlo na road trip, většinu času jsem trávila v Las Palmas a okolí. Město má pro mě devadesátkovou atmosféru co se týče služeb a obrovských, drahých hotelů u pláže. Najdou se tu samozřejmě i menší, útulnější hotely a moderní restaurace a také vegan restaurace srovnatelné s těma u nás. Obecně mám z toho místa pocit nudné dovolené pro starší lidi. Každý den stejná pláž, lehátko a pohodička. Zdravotní dovolená u moře na sluníčku. Všude je spousta starých párů dojemně se starajících o sebe navzájem. Hezký, ale ne na delší dobu. Když ležíte na pláži, doléhá k vám živá muzika místních umělců, kteří hrají opodál. Z místních restaurací voní čerstvé ryby a mořské plody. Voní i veganům, ale nedají si. 🙂

Původní pláže jsou tvořeny černým kamením sopečného původu, pro turisty sem však navezli bílý písek. I přesto tady najdete pláže, které jsou původní. Takové pláže mohou být hodně kamenité, ale o to krásnější. Je v nich život. Moře je v lednu ještě studené, ale na surfování a šnorchl v neoprenu hodně dobrý. Veškeré vybavení se tady dá půjčit. Teplota bývá kolem 20 stupňů a míň. Slunce však řádně opaluje i pod mrakem, jak jsem později zjistila, když jsem si během hodiny spálila zadek.

Pokud rádi běháte, stojí za to proběhnout se ranním městem, nasát všechny ty vůně a atmosféru a vidět východ slunce. Když už budete mít města dost, můžete běžet kousíček dál na přírodní pláž El Confital. Po dřevěných cestičkách se dostanete až do kamenitých terénů s krásnými výhledy na moře. Můžete vyběhnout až na zdejší vyhlídku, kterou poznáte podle velkého kříže, který se tyčí na vrcholu. Ten výhled vám stojí za to.

Autobusem můžete snadno vyjet na jednodenní výlet po okolí. Třeba kouknout do kráteru po sopce – Caldera de Bandama. Možná vám to bude stejně jako mě tak trochu připomínat cestu do pravěku. Sukulenty, které máte doma v květináči na okně tady rostou všude a jsou mnohem větší, než jste vy sami. Na mnohých z nich můžete vidět vyrytá jména zamilovaných párů. Mimochodem, když vyrážíte do hor, připravte se na rychlé změny počasí, několikaminutový déšť a jiné vylomeniny.

Pokud nejíte maso jako já, budete mít radost z místní speciality, kterou vám připraví i v mini hospůdce u kráteru. Papas arrugadas. Kanárské vrásčité brambory, původně vařené v mořské vodě, mají na svém povrchu vrásčitou solnou krustu a podávají se s tradičním dipem Mojo Rojo z paprik a česneku.

Cenově jsou restaurace o trošku dražší než u nás, ale to záleží, kde si co dáte. Obecně je místní jídlo výborný a hlavně čerstvý. Sami si tu třeba můžete opatrně natrhat nádherně červený květy kaktusu, které se dají jíst. V obchůdcích mají spoustu zeleniny a ovoce, hlavně avokáda a výborný pomeranče, které v lednu zrovna dozrávají.

Výletů se dá podnikat spousta, skvělá je taky vyhlídka v oblacích Pico de las Nieves, kam jsme jeli autem. Cestou jsme náhodou zastavili kvůli mlze, kterou jsem si chtěla vyfotit, nakonec jsem ale vyfotila něco ještě mnohem lepšího – můj stín v duze.

O něco náročnější je pěší výlet z Cruz De Tejeda do Artenary na který je třeba vyrazit hned ráno. Cesta vede krásnou krajinou a cestou narazíte na i na původní jeskyně, ve kterých se tu dříve žilo.

Jeskynní domy jsou oblíbené dodnes a část obyvatel v nich pořád žije. Navíc se v současné době z některých staly alternativní Airbnb.

Během takových výletů vás překvapí nejen počasí a změny teplot, ale také různorodé podoby zdejší přírody. Písčité pláže s palmami, písečné duny, jehličnaté lesy s půdou pokrytou zrzavým jehličím a vyhlídky v oblacích. Klikaté cesty pro jedno a půl auta mezi skalami otevírají nezapomenutelné výhledy do údolí a na špičaté hory. Pro horolezce neodolatelný terén, ve kterém najdou spousty cest a míst k lezení po celém ostrově.

Terka přijela jen na pár dní, takže jsme si hned půjčily auto. Myslím, že na dva dny stál rental kolem 1200,- Kč. Zase záleží u koho a jaké auto si půjčujete. Road trip tedy začal v Las Palmas. Majitel hostelu Manuel nám dal na cestu suprovou minimapu s doporučenými lokacemi a mohlo se jet. Z Las Palmas na jih do Maspalomas řídila Terka. Když v garáži při parkování narazila do stěny před náma, přiznala, že řídí asi 3 měsíce.

Maspalomas (Více palem) jsme okamžitě přejmenovaly na MasGrandma’s, protože v porovnání s Las Palmas tu byl na první pohled vidět vyšší věkový průměr. Chvíli jsme se povalovaly na přeplněné pláži a šly na zmrzku. Zmrzliny servírovali v poháru se sušenkou, což překonalo i 90’s na severu a když mi po chvíli rýpání rozteklé zmrzliny přišlo, že rychlej stárnu, rozhodly jsme se místo co nejrychleji opustit.

Terka ještě chvíli řídila, ale když nás pak navigace vedla úzkými kamenitými cestičkami vysoko v horách mezi skalami, vystřídaly jsme se. Asi po 5 min jízdy mě hned v nepřehledné zatáčce překvapil autobus plný babiček, které koukaly z oken a povzbuzovaly moji snahu vycouvat zpět do kopce tak, aby bus mohl projet. Když se mi to podařilo, odměnily mě vydatným potleskem.

Měly jsme namířeno do Artenary, kam jsme dojely ještě před setměním celý vytřepaný z toho řízení a hned is koupily víno. Spaly jsme ve zdejším Cave house hostelu, ve kterým jsme potkaly další cestovatele a černou kočku. Cave hostel má wifi, koupelnu, wc, kuchyň, místnost na spaní a hlavně nádhernej výhled. Spalo se nám skvěle, v jeskyni je příjemné teplo a tma. Nejlepší byl ale ten ranní výhled a východ slunce mezi horami. Úžasná trash snídaně z toho co bylo a jely jsme dál.

Serpentiny nás teď vedly do Agaete, malého městečka u moře, kde jsme nabíraly kámoše, kterej mezitím chodil po horách. Byly jsme tak trochu rády, že s sebou budeme mít chlapa, protože jsme se chystaly přespat na pláži u moře.

V Agaete jsme omrkly zdejší moderní architekturu i když město je známé spíš svou historickou částí. Daly jsme kávu v restauraci u moře, nabraly týpka a šli na nákup na večer. Jakékoliv víno, které zde koupíte chutná skvěle!

Sedli jsme zpět do auta a započalo velký hledání pláže Del Risco. Google maps nás vedly úplně ujetejma cestama, který byly buď ani ne pro jedno auto a nebo měly sklon kolem 90 stupňů nahoru nebo dolů. Nebyla to úplně sranda, protože jsme neměli zrovna terenní auto. V autě navíc pořád blikaly nějaký kontrolky, pro jistotu jsme po cestě tedy ještě doplnili olej. Po dlouhým bloudění jsme nakonec sjeli po kamenité necestě dolů a trefili pláž Del Risco. Wow. Západ slunce a nádherně tmavě modrý moře. Čas otevřít vinko a pořádně si to užít.

Po chvilce kalení jsme začali řešit spaní. My v autě, protože venku byla večer dost zima a kámoš ve stanu co měl s sebou. Ukázalo se, že tento jeho stan vždy postavila jeho ex, takže mu stavba dala docela zabrat a my s Terkou zatím ztratily iluze.

V autě se spalo po těch dvou lahvinkách dost dobře a ráno nás probudil nádhernej východ slunce. Nezbývalo než doufat, že jsem dost střízlivá na cestu zpět a vyrazit.

Pro Pelipecky.cz napsala Tereza Koňaříková (@terkatetris).

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište prosím na redakce@pelipecky.cz. Pokud máte cool cestovatelský příběh, recenzi, reportáž nebo blog a chcete se o své zážitky podělit se světem, nebojte se nám svůj text poslat na novinky@pelipecky.sk. Rádi ho zveřejníme v sekci Cestopisy.

Speciální nabídky pro naše čtenáře

• Ubytování přes Booking.com za kámošské ceny, klikni a vyhledej si konkrétní destinaci.
• Půjč si auto přes Pelikán. Klikni, zvol si destinaci, porovnej ceny, vyber model auta a rezervuj. Auto si vyzvedneš po příletu na letiště. Kamarádíme se totiž s Rentalcars.com.
• Naše srdcovka - cestovatelský newsletter, který odebírají desetitisíce cestovatelů v ČR i na Slovensku:
5/5 - (2 votes)