Albánie plná krásné přírody a nádherných pláží: Letenky z Prahy do Tirany od 1 272 Kč

Země, ve které si přijdou na své milovníci hor, moře, historie, ale i bizarností. Na jedné straně se nám pro přítomnost islámu může zdát vzdálená, na straně druhé díky komunistické éře velmi blízká. Albánci jsou velmi hrdí na svou zemi, ale i velmi sebekritičtí. Vědí, v čem „zaostávají“, ale zároveň vědí, že to z nich dělá autentickou zajímavou zemi. Navíc let z Prahy je krátký a za naprosto perfektní ceny. Termíny dostupné na jaro i léto 2026.

Akční letenky

Doprava v Albánii

Doprava v Albánii je poměrně jednoduchá, ale méně organizovaná, než jsou lidé zvyklí z většiny evropských zemí. Základem cestování mezi městy jsou autobusy a minibusy (furgony), které spojují většinu destinací. Spoje však ne vždy odjíždějí přesně podle jízdního řádu – někdy vyrážejí až ve chvíli, kdy se zaplní cestujícími. Jízdenky se obvykle kupují přímo u řidiče nebo průvodčího a autobusová nádraží často připomínají spíše parkoviště než klasické terminály. Nejčastější způsoby dopravy jsou:

• Autobusy a minibusy (furgony) – hlavní způsob dopravy mezi městy, levné a poměrně časté spoje
• Odjezdy nejsou vždy přesné – některé spoje čekají, až se zaplní všechna místa
• Vlaky – železniční doprava je omezená a turisté ji využívají jen výjimečně
• Městská doprava – ve větších městech jezdí autobusy, jízdenky se většinou platí uvnitř vozu
• Taxi nebo půjčení auta – dobrá volba pro větší flexibilitu, hlavně při objevování pobřeží nebo hor

Počasí v Albánii

Albánie má typické středomořské klima – léta jsou horká a suchá, zatímco zimy bývají mírné a deštivější, hlavně v nížinách a na pobřeží. V létě se teploty často pohybují kolem 30 °C i více, zatímco jaro a podzim přinášejí příjemnější počasí vhodné pro poznávání měst a přírody. V horských oblastech je klima chladnější a v zimě zde běžně sněží, zatímco pobřeží ovlivňuje moře, které zmírňuje teplotní výkyvy.

Co vidět a zažít v Albánii

Berat za tisíci okny

Město na seznamu světového dědictví Unesco je známé jako město tisíce oken. Největším turistickým lákadlem Beratu je hrad, který se vznešeně vypíná nad městem. Za bránou vás možná odchytí samozvaný průvodce, který vás areálem provede za pár drobných. My jsme tuto možnost nevyužili a prošli jsme si ho sami. Úzkými kamennými uličkami jsme se dostali k prostornému nádvoří Beratského hradu. Mimo jiné si můžete dát kávu přímo na „nádvoří“, prohlédnout Kostel sv. Teodora, Katedrálu Panny Marie, Národní ikonografické muzeum Onurfi nebo zajít na oběd do rodinné restaurace Temi Albanian Food. Paní vám ochotně poradí, co máte ochutnat, přidá něco navíc a ještě zabalí ovoce na cestu.

Národní park Llogara, Albánská riviéra a město, které dnes už neexistuje

Další zastávka byla především o načerpání energie z albánské přírody – Národní park Llogara. Dají se zde podniknout kratší, ale i náročnější okruhy. My jsme podnikli výstup na vrchol Maja e Gjipalit (1446 m) a přešli po hřebeni na Maja e Thanasi (1380 m). Túra nám zabrala přibližně 6 hodin a vystoupali jsme 650 výškových metrů. Pokud vám přeje počasí, naskytne se vám krásný kruhový výhled na pobřeží Jónského moře a z druhé strany na majestátní vrchol Maja e Čikeš (2045 m).

Pokud hledáte něco kratšího, určitě se jako dobrá volba nabízí vyhlídka v sedle Qafa e Qesarit. Zpět to můžete vzít přes prameny Burimi i Ponaces, mimochodem jediného zdroje pitné vody pro všechny restaurace a hotely, které jste pravděpodobně míjeli v okolí hlavní silnice.

Cesta z parku až do městečka Dhermi patří k nejvýraznějším zážitkům Albánie. Po asfaltové cestě klesnoucí se z Llogary až k pobřeží. Pocit adrenalinu umocňují koně a ovce, které rády přebíhají přes silnici. Buďte opatrní!

Podél Albánské riviéry si přijdou na své milovníci moře a romantických západů slunce. Za návštěvu určitě stojí pláž Gjipe. Dejte si tu námahu, zabalte si deku, plavky, jídlo, vodu a vydejte se sem pěšky. Čeká na vás kamenitá pláž ukrytá mezi útesy.

Jižněji od zmiňované pláže nás zlákal hrad Porto Palermo, kde jsme si udělali malou zastávku. Bylo sice zavřeno, ale milý kastelán nás pozval dovnitř a lámavou angličtinou nám vyprávěl o historii hradu, který dal postavit Ali Paša Janinský, vládce Albánie za dob Osmanské říše. Hrad sloužil během komunistické éry i jako věznice.

Když už se nacházíte na jihu Albánské riviéry, doporučuji navštívit Butrint. Historické městečko, v němž místo obchodů a kaváren najdete už jen zříceniny. Při troše představivosti při procházce městem míjíte amfiteátr, kostel, školu, několik vstupních bran do města, až se ocitnete na samotném hradě Butrint.

Vnitrozemí a jeho top atrakce

Mezi zajímavé atrakce „vnitrozemí“ patří v Albánii rozhodně pramen The Blue Eye s průzračně čistou, modrou a zelenou vodou. Na místo se snadno dostanete autem. Podobně je to i s termálními prameny Banjul Bënjës. Bez problémů se v obou místech můžete také vykoupat.

Cesty jsou v Albánii většinou postaveny v horských podmínkách se špatnou viditelností a skromnější na šířkou. Nebezpečné jsou i v tom, že vaši pozornost od provozu neustále poutají překrásná panoramata, volně pasoucí se a pobíhající hospodářská zvířata, ale i způsob života místních. I proto jsme se ani na okamžik nenudili, ačkoliv jsme do města Korce cestovali několik hodin. Korce je poměrně vyspělé město, plné života a s bohatou historií. Má starobylé centrum s malými domky inspirované architekturou Rakousko-Uherska. Občerstvení si můžete dát v pivovaru, kde jako na jednom z mála míst v Albánii, nabízejí točené pivo Korce. Pokud jste, podobně jako my, milovníky výhledů, zajděte ke Kostelu sv. Eliáše (Shen Ilia).

Příjemným zpestřením může být i Ohridské jezero, které odděluje Albánii a Severní Makedonii. Nenápadná vesnička Lin nabízí krátký okruh na pobřeží, kde se cítíte opět jako u moře.

Barevná Tirana

Tirana se nazývá i nejbarevnějším hlavním městem Evropy. Dlouhou komunistickou historii nezapře, ale snaží se ji alespoň oživit novými barevnými fasádami budov. Na náměstí se nachází Národní historické muzeum, na kterém se nedá přehlédnout typická komunistická malba. Jsou na ní zobrazeni jak jinak než běžní občané, budovatelé. Když uhnete pohledem doprava, spatříte budovu opery, kde se každý den o 10:00 a 18:00 začínají prohlídky města pro turisty. Přijímají pouze dobrovolné příspěvky, jinak si to můžete vychutnat i zdarma. Na prohlídce dostanete ucelený obrázek o Albáncích a o jejich historii.

My jsme ještě využili služby Hiking Adventure Club Albania, kterou vede zanícený horolezec a každý víkend pořádá výlety po okolních horách. Nám vyšla túra na vrchol Maja Gamtit nad jezerem Bovilis, oblíbené výletní místo Tiraňanů, kteří po celém týdnu ve městě chtějí alespoň na krátký výlet do přírody.

Zajímavosti o Albánii

• Do 90. let 20. století bylo pro Albánce téměř nemožné vlastnit auto. Proto buďte na cestách obezřetní. V Tiraně často uvíznete v zácpě, protože si neumí dát přednost, každý se snaží „procpat“, mají jen jeden obchvat atd.
• Většina obyvatel vlastní Mercedes.
• V horách si dejte pozor na psy. Obvykle hlídají nějaké stádo a jsou nebezpeční.
• I v hospůdce v té nejmenší vesničce vám připraví espresso, bohužel capuccino znají zatím jen jako prášek zalitý horkou vodou.
• Po zemi je postaveno několik set tisíc bunkrů, které nikdy nebyly použity. Začaly se stavět z obavy před napadením.
• V Tiraně stojí jeden bunkr v centru města jako muzeum. Tento symbol se nesetkal s porozuměním společnosti, pro občany je trpkou vzpomínkou na bývalý režim.
• Během komunistické éry bylo povoleno poslouchat pouze lidovou nebo vážnou hudbu.
• Lidé jsou velmi milí a ochotně vám pomohou s čímkoliv. Nečekají tuzér či spropitné v restauracích, ale samozřejmě je potěší ????.
• V Albánii se nenachází vlakové spojení a v podobném stavu jako na obrázku se někdy nacházejí i spoje mezi městy. Aktuálně se dost investuje do výstavby dálnic. Ovšem kvůli náročnému terénu jim to trochu trvá.

Koupání jako z katalogu

Albánské pobřeží je opravdové překvapení Balkánu. Táhne se podél Jaderského a Jónského moře a najdeš tu jak dlouhé písečné pláže vhodné pro rodiny, tak menší romantické zátoky s průzračnou vodou. Na severu a uprostřed pobřeží jsou spíš široké písečné pláže s pozvolným vstupem do moře, zatímco na jihu, hlavně u Albánské riviéry, jsou pláže kamenité nebo oblázkové, ale voda je tu fantasticky čistá a tyrkysová. Pokud se chceš koupat, super jsou oblasti kolem Durrësu a Vlory nebo malebné pláže jihněji směrem k Sarandë, kde se středomořská příroda krásně snoubí s horami a výhledy. 🌊☀️

Článek pro Pelipecky napsala Patrícia Rosenbergová  (na Instagrame ako @patrisia_berg).
Fotografie: @patrisia_berg

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište prosím na [email protected]. Pokud máte cool cestovatelský příběh, recenzi, reportáž nebo blog a chcete se o své zážitky podělit se světem, nebojte se nám svůj text poslat na [email protected]. Rádi ho zveřejníme v sekci Cestopisy.