Galapágy zvyšují po 20 letech poplatky za vstup. Dobře dělají, ztrácíme je!

Ekvádorská vláda navrhla koncem léta zvýšení vstupného pro mezinárodní návštěvníky na souostroví Galapágy. Cena by se měla podle délky pobytu zdvojnásobit až zečtyřnásobit – ze 100$ na 200$ pro ty, kteří navštíví Galapágy a stráví na ekvádorské pevnině 3 a více nocí, ze 100$ na 400$ se cena zvýší pro turisty, kteří zůstanou jen jednu nebo dvě noci. Cílem tohoto opatření je, samozřejmě, omezení přístupu turistům.

Do konce roku chce vláda tohle téma uzavřít, potom bude jasné, odkdy začne nařízení platit. Pro Galapágy je to dobrá zpráva, vstupné do národního parku se nezměnilo dlouhých 20 let, zatímco všechno ostatní se změnilo – klima, životní podmínky zvířat, počet návštěvníků, okružních letů i velkých výletních lodí. Křehký ekosystém souostroví je narušený už příliš.

Z Darwinova malého světa značková destinace

Za posledních deset let se počet turistů na Galapágách téměř zdvojnásobil. Podle statistik Turistického galapážského centra přišlo na souostroví v roce 2009 víc než 150 tisíc návštěvníků, v roce 2013 počet narostl o 40 tisíc. V roce 2017 vstoupilo na Galapágy celkem 241 800 turistů a o rok později už více než 255 tisíc lidí!

Z malého světa, jak označil v roce 1839 Galapágy Charles Dawin, se stala značková destinace, kde se stovky tisíc lidí jezdí dívat na modronohé Tereje, plavající leguány s tučňáky galapážskými a obrovské želvy, po kterých je tento ostrov pojmenován. Fotí se s tuleni, nedodržují doporučenou vzdálenost od zvířat, a tím je vyrušují.

Příliš mnoho rizik

Velkým problémem jsou poslední roky turisté, kteří nepřicházejí na souostroví jako členové posádky drahých zaoceánských plaveb, ale přiletí na jeden z ostrovů Baltra nebo San Cristóbal a podnikají výjezdy a lá carte. Počet lodí a jejich kapacita se dají regulovat. Zpáteční let z ekvádorského Quita stojí přibližně 400$ a ubytování v místních hotelech přibližně 20$ na noc. To jsou ceny řádově nižší než ty za výletní plavby. Turismus tu proto potřebují

Galapágy jsou z 97% své rozlohy lidmi neobývané a mělo by to tak i zůstat, píše New York Times. Více lidí na ostrovech znamená větší tlak na existující infrastrukturu, zásahy do života zvířat, ohrožení původních biotopů a zvýšené riziko zavlečení invazivních druhů rostlin a živočichů.

Množství problémů a mezi nimi klimatická změna

Po letech boje ochránců přírody za lepší konzervaci tohoto místa, který podpořilo i UNESCO, to konečně vypadá na příznivější regulaci turismu. Galapágy ale čelí i jiným potížím, se kterými má člověk společného až příliš mnoho.

Zvýšený počet lidí na ostrovech, i místních, s sebou přináší problém s odpadem, zejména plasty, chuť a poptávku po mořských plodech, což vede k nadměrnému a na mnohých místech ilegálnímu rybolovu. A potom je tu ještě jeden problém – klimatická změna.

Studená je lepší než teplá

Když se ponoříte do oceánu na souostroví Galapágy, rychle si uvědomíte, že to není typická tropická destinace. Voda je studená – na některých místech je dokonce chladnější o 6 °C než ve většině tropických vod, ačkoliv je souostroví poblíž rovníku. Mořský ekolog a profesor biologie na Univerzitě v Severní Karolíně John Bruno řekl, že Galapágy jsou přirozenou laboratoří pro výzkum klimatických změn.

Pro Washington Post vysvětlil, že na Galapágách je právě takto studená voda bohatá na výživné látky z hlubokého oceánu, které sem unášejí spodní proudy. Výsledkem je mimořádně biodiverzitní prostředí. Vždyť kde jinde na světě najdete tučňáky a plameňáky žít na jednom místě?

„Galapágy se nacházejí asi 600 km od pobřeží Jižní Ameriky, ale i tak mi svým podmořským životem připomínají jižní Austrálii nebo centrální Kalifornii,“ napsal Bruno pro Washington post. Otázkou je – do kdy.

Teplo, tepleji, nejtepleji

Každý ekosystém se zahříváním mění. To ohrožuje jedinečnou flóru i faunu Galapág. Na necelých osmi tisících kilometrů čtverečních, na nichž se Galapágy rozprostírají, žije nečekaně vysoký počet endemitů, které se nikde jinde na světě nevyskytují.

Pokud nezpomalíme ohřívání atmosféry a oceánů, tedy důsledky klimatických změn, kterým čelíme, vědci naznačují, že vody kolem ostrovů Galapágy se do konce 21. století zahřejí asi o 14 °C. Dokážete si představit, jak byste se cítili vy, kdyby se v České republice oteplilo o 14 °C? Já tedy ne.

Bruno aktuálně pracuje spolu s dalšími vědci na dokumentování zvyků široké škály živočichů a rostlin kolem Galapág. Některé druhy se pravděpodobně přizpůsobí, jiné budou nucené přemístit se do vyšších, chladnějších zeměpisných šířek.

Ne každá další změna je dobrá

Nové rostliny a zvířata, které jsou v současnosti omezené relativně chladnými vodami Galapág, budou kolonizovat kolem ostrovů, v teplejších podmínkách se jim bude dařit. Noví dravci, nová konkurence, nové výzvy. Ne každý tvor a jeho druh to přežije.

I podmořský svět, nejen ten na Galapágách, zřejmě pocítí stejnou bezmocnost, jako lidstvo nebo populace ledových medvědů – hlad. Téměř všechna zvířata, která žijí v oceánu, jsou chladnokrevná, nebo jak vysvětluje Bruno, ektotermická. To znamená, že jejich tělesná teplota se shoduje s teplotou mořské vody. Čím chladnější je voda, tím chladnější je i jejich tělesná teplota, všechny procesy trvají déle a pomaleji.

Čím víc se ektotermy zahřívají, tím víc se jejich trávení a fyziologické procesy zrychlují. Rostou, rozmnožují se, loví, unikají, jedí a tráví rychleji. Oteplování tedy zvýší kalorické požadavky těchto zvířat. Bruno si však nemyslí, že se zvýší i jejich zásobování potravinami, spíš naopak, to povede v podmořské říši k hladomoru.

Ztrácíme je

Darwinem oblíbené želvy i leguáni pomalu vymírají už přibližně 30 let – tak dlouho čelí úbytku potravy v galapážských vodách. Do sta let tu hrozí vyhynutí mořskému ptactvu i tučňákům – pokud stoupne teplota vody nad 25 °C, přestanou snášet vajíčka.

„Příroda umí být na své zdroje skoupá a počet druhů, které ekosystém dokáže uživit, je omezený,“ dodal Bruno. Oteplování vod se děje po celém světě, vědci proto předpokládají, že hlad, změna rostlinstva, živočichů a jejich fyziologie, se už dějí v mnohých podmořských ekosystémech. Galapágy a Velký bariérový útes, největší korálový útes světa, jsou toho důkazem.

Přeloženo z Pelipecky.sk, autorka původního článku Diana Burgerová.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište prosím na redakce@pelipecky.cz. Pokud máte cool cestovatelský příběh, recenzi, reportáž nebo blog a chcete se o své zážitky podělit se světem, nebojte se nám svůj text poslat na novinky@pelipecky.sk. Rádi ho zveřejníme v sekci Cestopisy.

Speciální nabídky pro naše čtenáře

• Ubytování přes Booking.com za kámošské ceny, klikni a vyhledej si konkrétní destinaci.
• Půjč si auto přes Pelikán. Klikni, zvol si destinaci, porovnej ceny, vyber model auta a rezervuj. Auto si vyzvedneš po příletu na letiště. Kamarádíme se totiž s Rentalcars.com.
• Naše srdcovka - cestovatelský newsletter, který odebírají desetitisíce cestovatelů v ČR i na Slovensku:
Prosím, ohodnoťte náš článek.