Průvodkyně Zaragozou: Přistěhovalec ví někdy o městě více než domácí

Slovenka Andreita je jednou z průvodkyň Pelikána. Nejen v tomto rozhovoru vás ráda provede španělskou Zaragozou, ve které žije. Říká, že to Zaragoza si vybrala ji a ne naopak. Její cit k tomuto koutu Aragonie je cítit z každého jejího slova. I přesto, že přijetí většiny trvalo poněkud déle a ne vždy to bylo snadné. Příjemné čtení!

Kdy a proč ses rozhodla odejít a usadit v poměrně netradiční destinaci – Zaragoze?

Když jsem poznala mého Španěla Victora. Pro někoho může být exotické rande každý měsíc v jiném státě Evropy přitažlivé, avšak pouze na určitý čas. Časté cestování stálo peníze, dnů na čerpání dovolené v práci bylo málo a touha být s mojí media naranja, španělsky řečeno polovinou pomeranče, byla stále silnější. Proto jsem si jednoho dne řekla, že když mi v práci skončí pracovní smlouva, odskočím si zase na dovolenou. Dnes jsem tady už dva a půl roku. Dovolená to už ale není.

Jak vypadal tvůj život před odchodem?

Můj život byl zaběhnutý jako rychlovlaky AVE – Alta velocidad ve Španělsku, které jezdí rychlostí 300 km za hodinu. Pracovala jsem jako redaktorka v různých redakcích, po práci jsem v taneční škole Riverpark Dance School učila děti původní latinskoamerické tance, a to ve vlastní skupině Bailarinas. Chodila jsem i na hodiny španělštiny.

Co bylo nejtěžší na začátku, když ses přestěhovala do Zaragozy? Jak rychle se tam Slovák zabydlí?

Náš život ve velké míře ovlivňuje práce a očekávání, co budeme v nové zemi dělat. Pro mě bylo asi nejtěžší přijmout skutečnost, že jsem v Zaragoze považována za cizinku a tedy určitou menšinu. Bylo to zvláštní, protože jsem Španělsko milovala. Ještě před usazením se tam jsem Iberský poloostrov procestovala křížem-krážem. Najednou jsem se cítila méněcenná. Měla jsem asi velká očekávání a hlavu plnou nápadů, jak se v Zaragoze uživit. Měla jsem několik záložních plánů, ale postupně se mi odkrývaly skutečnosti a zjišťovala jsem, jak funguje mikrosvět v Zaragoze.

Myslela jsem si, že rovnice na světě funguje stejně. Jak se my nebo spíš já a mé okolí chováme k cizincům v Bratislavě, stejný postoj jsem očekávala i v pátém největším městě Španělska. Avšak Zaragoza je konzervativní město, práce se zde rozdává mezi kamarády a známými. Je jedno, jestli jste odborník ve své oblasti, prostě v první řadě dají práci domácím. Nyní však mluvím o odborných profesích. Jiná situace je v případě služeb, například pokud chce někdo pracovat jako číšník, kuchař, starat se o důchodce a umí trochu španělsky nebo může vyučovat angličtinu. V takovém případě práci najde mnohem rychleji.

Za jakou cizinku jsi byla považována ty?

Často se mi stávalo, že se mě domácí ptali, jestli jsem z Anglie. Nechápala jsem, proč mě tipovali právě na občanku této země. Vždyť přízvuk při používání španělského jazyka nemám anglický. Teprve později jsem pochopila, že nejčastěji se lidé ze Zaragozy setkávají s touto národností, proto cizince házejí do jednoho pytle.

Jak je to v Zaragoze s angličtinou? Domluvíme se tam nebo se máme před cestou začít učit španělské fráze?

Tuto věc jsem si zpočátku naprosto neuvědomovala, protože jsem do Španělska přijela žít po několika letech učení se španělštiny. Všude jsem přirozeně používala španělštinu. Až později jsem si začala všímat, že mnoho domácích sice umí anglicky, ale nechtějí nebo se stydí anglicky mluvit. Stejně tak bary a restaurace – často nemají nápojový a jídelní lístek v anglickém jazyce. V tomto však až takový problém nevidím. Až přijedete do baru, jednoduše ukážete na tapas na barovém pultu a při objednání nápojů vám jistě budou rozumět. Pokud ne, doporučuji můj manuál – Španělština na dovolenou.

Jak ses vlastně nakonec dostala k práci průvodkyně turistů?

Psal se rok 2009 a já jsem si s kamarádkou udělala jen tak pro zábavu, a možná pro budoucnost, průvodcovský kurz na Ekonomické univerzitě. Tehdy jsem ještě ani netušila, že ho jednou budu potřebovat. K turismu jsem měla vždy blízko. Během studentského léta jsem pracovala jako animátorka v Chorvatsku a během života na Kypru jsem organizovala výlety pro naši skupinu Slováků. Spíš jsem si tedy studovala, kam se vydat a co tam vidět. Pak jsme už jen sedli do auta a vyrazili za dobrodružstvím, vyprávěla jsem jim přitom pár zajímavostí z knížky. O necelých deset let později, když jsem přijela do Zaragozy, jsem se začala kolem sebe ohlížet, čím bych se mohla živit, aby mi to přinášelo i naplnění. Tak vznikl v mé hlavě nápad doprovázet turisty.

Je to tvoje sezónní práce nebo tě doprovázení živí na plný úvazek celoročně?

Doprovázení turistů je moje oblíbená pracovní činnost, kterou vykonávám sezónně. I když si troufám říct, že bez problémů by sem mohli turisté jezdit během celého roku. Máme tu skoro jako v Andalusii, každý den slunečno. Jen kdyby v zimních měsících nefoukal silný severák, španělsky cerzo, který snižuje pocitovou teplotu. Pokud nepřijde studená fronta, tak i chladné počasí se snáší s úsměvem na tváři, pokud přes den svítí slunce.

V čem je život v Zaragoze jiný než na Slovensku, v Bratislavě?

Ve Španělsku nebo tedy v Zaragoze jsem se naučila, že nemůžu zobecňovat, ačkoli se mi často stává že řeknu – Španělé jsou takoví a onací. Vždy jde o mé prožívání a vnímání situace, takže i v tomto případě mohu odpovědět, jak se liší můj život v Zaragoze v porovnání se životem v Bratislavě. Možná se méně honím z bodu A do bodu B a více si užívám života. Možná to však bude i věkem. Auto jsem prakticky dva roky nepotřebovala, všude jsem se přesouvala pěšky, na kole nebo na delší vzdálenosti tramvají. Od října však učím taneční hodiny ve vesničkách u Zaragoza Cadrete a Cuarte, kam se přemisťuji autem.

V čem je ještě život v Zaragoze jiný? Přemýšlím. Asi tím, že více objevuji zákoutí města, poznávám okolí, ve kterém žiji, a na dovolené jezdíme do různých koutů Španělska. Je to ovlivněno i mým blogem o Španělsku lifeisajourney.sk, vyhledávám náměty na mé články. Takže, asi jsem víc začala uplatňovat heslo – poznávej své okolí očima cizince. Paradoxně, cizinec ví někdy o městě, do kterého se nastěhoval, víc než domácí.

Můžeš nám říci něco zajímavého o lidech ze Zaragozy? Čím se odlišují od jiných Španělů?

O lidech ze Zaragozy, přezdívaných maño a maña,  se říká, že jsou muy amables a tedy velmi milí. Ale jinak jsou to typičtí Španělé. Na všechno mají čas a nic není problém. I v takovém případě, pokud danou věc já považuji za problém. Například, když začnu pro někoho pracovat a nemám pracovní smlouvu nebo nejsem přihlášená na sociálku – Seguridad Social. To jsou pro mě nepochopitelné věci, stalo se mi to už u více zaměstnavatelů. Abych nezůstala pouze v pracovním světě, pravdou je, že většina Španělů v Zaragoze je velmi hovorná.

Líbí se mi, že v obchodě dáme „small talk“, popřípadě mi dají bez problémů něco zadarmo ochutnat. Ve výtahu se mě zeptají, jestli jsem sem přišla studovat přes Erasmus nebo na ulici mě zastaví dáma, že se jí líbí mé oblečení. Toto jsou takové maličkosti, které běžný den udělají výjimečným. Španělé také hodně naslibují, i když vědí, že to nemohou splnit. Potom jim v plné naději volám za týden či dva, jestli to platí a najednou mi řeknou, že si to rozmysleli. To je běžná realita.

Co obyčejný cestovatel na Zaragoze a jejích obyvatelích jen tak nepostřehne? Co mají rádi, co dělají o víkendech, jsou spíše družní nebo samotáři?

Jak jsem již zmiňovala, Španělé v Zaragoze hodně mluví. Vyprávět o jedné věci dovedou hodinu a nevadí jim, ani když se opakují. U stolu bez problémů setrvají v klábosení čtyři hodiny a více, což mě už přestává bavit a toužím jít dělat něco kreativního. Domácí v Zaragoze jsou zvyklí v neděli obědvat s rodinou. Pro informaci, v Zaragoze začíná oběd od druhé až půl třetí. Před obědem kolem jedné však mají velmi pěkný

zvyk. Kamarádi se potkají na vermut v oblíbeném podniku a dají si zde vínko, pivo, nějaký tapas, tedy jednohubku před obědem. Asi bych řekla, že po dívání se fotbal, běhání v parku a zajít na vermut nebo obědvat s rodinou je jedna z hlavních priorit víkendu.

Jak často se dostaneš na Slovensko, případně jak často tě navštěvuje rodina?

Na Slovensko jezdím každé dva nebo tři měsíce. Tedy mnohem častěji, než moje rodina za mnou. Naši nemají kde nechat mého pudlíka Fénixe a letět s ním nemohou, takže raději je navštívím já. Za ten čas, co bydlím v Zaragoze, se za mnou byli jednou podívat a snad se jim to letos opět povede, i když jen na pár dní.

Jaká je Zaragoza a proč by ji lidé měli navštívit?

Zaragoza je ještě nezkažená turisty. Je to autentické Španělsko, které skrývá spoustu pokladů. Jen o nich málokdo ví, protože je nedostatečně propagují ve světě. Ráda bych povědomí o existenci Zaragozy zlepšila. Značně za to může i letecké spojení. Například Češi dosud mohli přiletět do Madridu nebo do Barcelony a odtud nasednout na rychlovlak AVE, který je do Zaragozy zavezl za hodinu a 20 minut. Tato situace se však změnila, nyní přímé spojení z Vídně.

Zaragoza má velmi mnoho krásných míst. Město v 1. století založil římský vládce César Augustus pro svou strategickou polohu díky řece Ebro. Z tohoto období se zde zachovalo mnoho římských památek, například římské divadlo, lázně, římské fórum a říční přístav. Symbolem města je bez pochyby Bazilika El Pilar, která svojí mohutností musí každému návštěvníkovi vyrazit dech. Je to místo nejen pro poutníky, kteří přecházejí z Lurd ve Francii, přes Zaragozu až do Fátimy v Portugalsku nebo do Santiaga de Compostela ve Španělsku.

V Zaragoze se nachází také unikátní palác Aljafería, který lze přirovnat k malé Alhambře v Granadě. Kdysi sloužil jako sídlo muslimským králům a později po znovudobytí Španělska katolickým králům. Zaragoza je okouzlující, tak jako její okolí, kde se vyrábí keramika tradičním způsobem ve vesničce Muel, pěstují se hrozny pro výrobu vína v Cariñena nebo se zde nachází místo, kde kdysi mniši poprvé vařili čokoládu v Monasterio de Piedra. Také zde španělský malíř Francisco Goya, který se narodil v nedaleké vesničce Fuendetodos, zanechal svá mistrovská díla.

Co je podle tebe v Zaragoze top?

Top místa jsou jistě zmiňovaná Bazilika El Pilar, Katedrála La Seo či palác Aljafería, ale také římské památky z období založení a vlády římského vládce Césara Augusta. Památky však nejsou všechno a proto je třeba poznat ducha města i díky zážitkům. Například bloudit v tapasové čtvrti v centru města El Tubo. Zajít ve čtvrtek na tapas juepincho v některých ulicích starého města, kde nabízejí tapas a nápoj za cenu jednoho nebo dvou eur.

Dopřát si gastronomický zážitek v nejstarší restauraci s licencí ve Španělsku Casa Lac. Milovníci fotbalu mohou zajít na zápas fotbalového klubu Real Zaragoza na stadion Romareda. Pokud někdo miluje pivo, tak by určitě měl navštívit místní pivovar značky Ambar. Nebo se jít jen tak projít do velkého parku přezdívaného El Parque Grande, či poznat Zaragozu z řeky Ebro na kánoi.

Co okolí Zaragozy, co se podle tebe vyplatí vidět v blízkosti města?

Určitě doporučuji navštívit jednu z nejkrásnějších vesnic Španělska. Jsou zde starobylé vesnice, které právem získaly titul Los pueblos más bonitos de España, například Anento, Aínsa v Pyrenejích, Albarracín u města Teruel nebo Alquézar před Pyrenejemi. Každá jedna z obcí má své nezaměnitelné kouzlo, protože si po staletí uchovává své kulturní dědictví. Španělské Pyreneje máme skoro na skok od Zaragozy. Kolem 180 km a nacházíte se v jedné ze známých vesnic na výrobu vína Barbastro nebo ve vesnici Torla, která je považována za vstupní bránu do Národního parku Ordesa y Monete Perdido, odkud je to už jen na skok na třetí nejvyšší vrch Pyrenejí – Monte Perdido.

V čem vidíš výhodu pobytu v Zaragoze s průvodcem dlouhodobě žijícím v dané lokalitě?

Průvodce se slovenštinou, případně češtinou v cizím městě, ve kterém žije, je k nezaplacení. Je úplně jiné vidět nádhernou památku, ke které vám průvodce poví i nějakou zajímavost nebo historku. Mnohem víc si ji turista zapamatuje, protože se mu k němu váže nějaký příběh. Pokud by mu tento příběh chyběl, na krásnou památku by hned zapomněl. Tak schválně, představte si, že v Bazilice El Pilar se nachází původní sloup kostela, na kterém byla o několik století později vybudována bazilika.

Tento mramorový sloup ztratil ze své tloušťky až sedm centimetrů, kvůli každodenní rutině věřících a možná i ateistů. Tipněte si proč, až později vám povím, čím to bude. V bazilice se nacházejí i dvě nevybuchlé bomby z dob Španělské občanské války. Představte si, že proděravili strop Baziliky El Pilar a nevybuchli. Existuje několik konspiračních teorií. Jednou z nich je, že jejich letec shodil z nízké letové hladiny, druhá mluví o tom… Přijďte do Zaragozy a dopovím vám příběh.

Přece jsou cestovatelé, kteří upřednostňují cesty bez průvodce. Co v bedekru nenajdou?

V bedekru možná najdou detailně popsanou historii a doporučení na různé bary a restaurace, ale průvodce jim určitě ušetří čas čtením a popovídá o životě Španělů ve městě, což jim žádný bedekr neprozradí. Dozví se jakoby „zákulisní informace“, které se do knížky nevešly.

Kdy je nejvhodnější cestovat do Zaragozy vzhledem k počasí, cenám, množství turistů a podobně?

Je to velmi individuální. Zaragozu lze navštívit během celého roku. Nejchladněji z celého roku, jak jsem již zmiňovala, máme v zimních měsících prosinec, leden a únor. Příjemných 17 stupňů máme však už od konce ledna, a pokud nepřijde studený vítr cerzo a rapidní ochlazení, tak se vyplatí přijet v kterýkoli měsíc. Loni v červnu se například teplota na teploměru vyšplhala až na 42 stupňů během jednoho víkendu, což ovšem není normální. Byla to rekordně naměřená teplota za posledních 30 nebo 40 let v Zaragoze. Méně domácích se ve městě nachází v měsíci srpen, protože si všichni berou dva až tři týdny dovolené.

Doporučuješ si půjčit auto, jít pěšky, na kole nebo hromadnou dopravou? Co v Zaragoze převládá a jak nejlépe poznat město?

Nejlepší je jít pěšky. Do vzdálenějších částí, jako je největší sladkovodní akvárium v Evropě nebo „město duchů, kde se v roce 2008 konala světová výstava EXPO, na městském kole bici Zaragoza.

Kam se chodíš nejraději najíst a které jídlo je must try v Zaragoze?

Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. V Zaragoze i v celém Španělsku chutná všechno a všude. Já mám ráda malé pokrmy, raději si dám tisíc různých než jednu velkou porci jen pro sebe. Jídlo se zde sdílí s kamarády a tato kultura se mi líbí. Do středu stolu se objednají různé pokrmy, ze kterých si všechny berou na co mají chuť. Mám spoustu oblíbených barů, ale z nich zmíním třeba Bar Cervino u paláce Aljafería, který nabízí takové množství tapasů, i masových, rybích či zeleninových, že při pohledu na barový pult se nejspíš najedí oči a později si přijdou na své chuťové buňky.

Kam v Zaragoze za zelení, kam za uměním a kam za zábavou?

Za zelení do parku Parque Grande nebo do přírodní rezervace Galachos de Juslibol u Zaragozy. Za uměním do muzea Museo Goya a za zábavou do první zpívající kavárny svého druhu v Evropě, dnes známé jako kabaret El Plata v tapasové čtvrti El Tubo.

Jak vypadá běžný den průvodce, tedy tvůj den?

Doma si dám jako správná Španělka odšťavený pomerančový džus a kávu s croisantem a vyrážím do ulic Zaragozy i s turisty. V době asi českého oběda se spolu zastavíme na tapas a dobré vínko nebo cokoli podle chuti a pokračujeme dále v poznávání centra města. Každý jeden den průvodcování je pro mě obohacující. Dozvídám se nové věci od lidí a zároveň vnímám město i jejich očima. Protože ty moje často vidí jen jeden obraz. Věřím, že takové setkání je obohacující pro obě strany. Někdy mě hosté zaskočí nějakou otázkou, na kterou okamžitě neznám odpověď a tak se neustále vzdělávám.

Jaké jsou tvé plány do budoucna?

Ráda bych prezentovala Zaragozu v co nejlepším světle mezi turisty. Zviditelnila ji, aby nestála ve stínu ostatních velkoměst jako je Madrid, Barcelona, Valencia, Sevilla, ale aby se hrdě vyjímala mezi nimi. Ať už ve formě mého blogu lifeisajourney.sk, přednášením na různých festivalech nebo debatách, napsáním knihy nebo možná jednou i zastupováním Aragonska na veletrhu cestovního ruchu ITF Slovakiatour v Bratislavě.

Pokud by ses mohla vrátit v čase, vybrala by sis opět Zaragozu?

Zaragoza si vybrala mě, ne já Zaragozu a jsem ráda, že obohatila můj život.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište prosím na redakce@pelipecky.cz. Pokud máte cool cestovatelský příběh, recenzi, reportáž nebo blog a chcete se o své zážitky podělit se světem, nebojte se nám svůj text poslat na novinky@pelipecky.sk. Rádi ho zveřejníme v sekci Cestopisy.

Speciální nabídky pro naše čtenáře

• Ubytování přes Booking.com za kámošské ceny, klikni a vyhledej si konkrétní destinaci.
• Půjč si auto přes Pelikán. Klikni, zvol si destinaci, porovnej ceny, vyber model auta a rezervuj. Auto si vyzvedneš po příletu na letiště. Kamarádíme se totiž s Rentalcars.com.
• Naše srdcovka - cestovatelský newsletter, který odebírají desetitisíce cestovatelů v ČR i na Slovensku:
5/5 - (2 votes)